Před několika málo dny se v médiích objevila informace, že pravděpodobnost náchylnosti na koronavirus ovlivňuje naše krevní skupina. Alarmující byla zpráva především pro osoby s krevní skupinou A, neboť tato skupina je prý vzhledem ke koronaviru nejnáchylnější. Jak to tedy s touto informací je ve skutečnosti?
Koronavirus a krevní skupiny
Tým čínských vědců provedl studii hodnotící potenciální vztah mezi krevním typem a hospitalizací v důsledku infekce COVID-19. Krevní skupiny u nakažených vědci srovnávali s rozložením jednotlivých krevních skupin v místní populaci.
Zjistili, že lidé s krevní skupinou A představují větší množství pacientů a zároveň je u nich tendence k tomu, aby byl průběh nemoci vážnější.
Konkrétní výsledky hovořily takto, skupinu 0 má v populaci třicet čtyři procent obyvatel a skupinu A třicet dva procent. U nakažených virem COVID-19 tomu ale bylo naopak, dvacet pět procent nakažených mělo skupinu 0 a čtyřicet jedna procent skupinu A.
Studie byla provedena na vzorku 2173 pacientů. Je nutné říci, že výsledky jsou zatím předběžné a je potřeba je ještě ověřit, ale i tak jde o poměrně zajímavou informaci, kterou by například zdravotnická zařízení měla vzít v potaz.
Mají se lidé se skupinou A obávat?
Nesmíme ale zapomínat, že šlo pouze o hospitalizované pacienty, nikoli o nakažené jedince obecně, například ty, kteří byli v domácí léčbě. Tým vědců se zabýval pouze údaji od jedinců, jejichž příznaky byly natolik závažné, že vyžadovaly hospitalizaci, nikoli osobami s mírnými příznaky, které vyžadovaly pouze domácí péči.
Podíl lidí s krevní skupinou A byl výrazně vyšší ve skupině hospitalizovaných s COVID-19 než v běžné populaci a podíl lidí se skupinou 0 byl významně nižší ve skupině s COVID-19 než v běžné populaci.
Také vědci po celém světě jsou ohledně této studie poněkud skeptičtí. Existuje podle nich zatím velmi málo důkazů, které by tuto souvislost opravdu potvrzovaly. Kromě toho tato studie zahrnovala údaje pouze z velmi specifických populací v Číně, nezohlednila tak některé důležité faktory, jako je distribuce krevních skupin v jednotlivých zemích.
Krevní skupiny a nemoci
Termín krevní skupina se používá k označení typu krve na základě dědičné vlastnosti. Na základě různého charakteru antigenu uloženého na povrchu buněčné membrány červených krvinek se rozlišují čtyři krevní skupiny A, B, AB a 0.
Vzhledem k tomu, že je krevní skupina ovlivněná dědičností, je celoživotně neměnná. Zastoupení jednotlivých krevních skupin je v různých zemích různé. V České republice má největší zastoupení krevní skupina A – 42 % populace, dále skupina 0 – 39 % populace, skupina B – 15 % a skupina AB pouze 4%. Celosvětově je ale nejčastější krevní skupinou 0.
Souvislost mezi krevní skupinou a náchylností k onemocnění byla již dříve prokázána u některých dalších infekčních onemocnění, například žloutenky typu B či SARS.
Fotografie: Pixabay
