S nastupující druhou vlnou pandemie, kterou způsobil koronavirus, se opět hlasitě začíná hovořit o nejnovějších poznatcích, které o této nemoci máme. A zatímco na začátku pandemie byly naše vědomosti jen velmi omezené a vědci se s novým typem viru teprve seznamovali, dnes už nám nabízí řadu zajímavých zjištění, které nám v prevenci také mohou pomoci.
Riziko dle krevních skupin
Zjistilo se například to, že nákaza a průběh onemocnění COVID-19 je spojeno také s krevní skupinou. Evropští vědci odhalili, že lidé s krevní skupinou A se nemocí snadněji nakazí a obvykle mívají také závažnější průběh nemoci než ostatní krevní skupiny.
K těmto zajímavým zjištěním vědci přišli na základě rozsáhlého testování, které zahrnovalo více než 4000 lidí. Vědci u nich hledali společné znaky a snažili se najít nějaké pojítko, které by pomohlo určit další rizikové faktory. Riziko těžkého průběhu covidu-19 bylo u lidí s krevní skupinou A až o 45 procent vyšší než u ostatních krevních skupin. Výrazně nejlépe pak na tom byla krevní skupina 0, kdy toto riziko bylo o celých 35 procent nižší.
Tento závěr přitom nezávisle na sobě potvrdily i další studie, které se touto tematikou zabývaly. Tyto jiné studie zahrnovaly i stovky tisíc testovaných vzorků a jsou tedy v mnoha ohledech ještě prokazatelnější, ale zkoumání vlivu krevních skupin bylo jen jejich okrajových zájmem. Závěry lze tedy považovat za poměrně dobře potvrzené, ale vědci zároveň upozorňují, že vzorek několika set tisíc lidí nemusí být vždy jednoznačně prokazatelný.
Krevní skupiny a nemoci
Není to přitom rozhodně poprvé, co se ukázalo, že určité krevní skupiny jsou náchylnější k některým nemocem. Je dobře známé například to, že lidé s krevní skupinou AB mají vyšší riziko mrtvice nebo jiných nemocí spojených s poškozením kognitivního vnímání. Krevní skupina 0 zase může mít vyšší riziko vzniku trombózy. Obecně se ukazuje, že u řady nemocí bývá velmi dobře odolný krevní typ B, ale u koronaviru má spíše průměrné výsledky a lépe si vede krevní skupina 0.
Rozhodující jsou i jiné faktory
Vědci však zároveň jasně upozorňují, že pro prevenci nemoci a její hladký průběh rozhodně nestačí být určitá krevní skupina. Je řada genetických faktorů, které hrají důležitou roli, a do toho se přidává i životní styl, další onemocnění a mnoho dalšího. Riziko nemoci a jejího špatného průběhu je spíše závislé na intenzitě nákazy, na imunologické reakci a na celkovém stavu těla i následné péči o pacienta.
Výsledky naznačují, že právě genetika je neméně významným faktorem, podobně jako je věk, dřívější choroby či obezita. Tyto predispozice rozhodují o tom, zda naše tělo zvládne nemoc jako obyčejnou rýmu, nebo bude čelit vážné hrozbě, která může dokonce skončit smrtí nebo trvalými následky.
Fotografie: Pixabay
