V souvislosti s krevním tlakem se většinou mluví o hypertenzi neboli o problému kterým je vysoký krevní tlak, který je jednou z civilizačních nemocí současnosti a po celém světě jím trpí velké procento lidí středního a vyššího věku. Existuje ale i stav opačný, hypotenze neboli nízký tlak.
I když v porovnání s vysokým tlakem není považovaný za natolik nebezpečný, přesto ho není radno podceňovat, neboť dokáže postižené osobě poměrně znepříjemnit život.
Co je hypotenze?
Za hypotenzi je obecně pokládán krevní tlak, jehož hodnota je nižší než 100/65 mmHg, případně 90/60 mmHg. První hodnota představuje tak zvaný systolický tlak, což je tlak generovaný myokardem, který pumpuje krev tepnami do celého těla, druhá hodnota ukazuje diastolický tlak neboli tlak v tepnách, když je srdce v klidu.
Hodnoty krevního tlaku obecně závisí na mnoha faktorech, a to nejen na věku, ale také například na poloze těla, rychlosti dýchání, míře vystavení stresu, celkovém fyzickém stavu jedince či užívání určitých léků.
Příznaky hypotenze
Hypotenze může být krátkodobá neboli akutní, kdy dojde k náhlému poklesu tlaku. Krátkodobá hypertenze se nejčastěji projevuje závratěmi, mdlobami, mžitkami před očima, rozostřeným viděním, točením hlavy a celkovou nevolností.
Dlouhodobá neboli chronická hypotenze, pro kterou jsou charakteristické konstantně nízké hodnoty krevního tlaku, se projevuje zejména celkovou únavou, nedostatkem koncentrace, bolestmi hlavy, zimomřivostí, závratěmi, nedostatečným prokrvením končetin a rychlým srdečním rytmem.
Příčiny hypotenze
Příčiny hypotenze nejsou tak známé a jasně dané, jako je tomu u hypertenze, ale přesto existují určité faktory, které k rozvoji hypotenze přispívají. Jedná se zejména o nedostatečný pitný režim a s ním spojenou dehydrataci, příliš rychlé zaujetí vzpřímené polohy, užívání některých léků, zejména antidepresiv a diuretik.
K nízkému tlaku rovněž přispívají některá onemocnění, jako například Parkinsonova choroba, cukrovka, poruchy štítné žlázy, některá kardiovaskulární onemocnění, onemocnění mozku a míchy, dále rovněž prudká alergická reakci či prudce probíhající infekce a šok organismu.
Léčba hypotenze
Na rozdíl od hypertenze se léky na hypotenzi předepisují jen ve výjimečných případech, kdy hrozí poškození některých orgánů, které jsou citlivé na nedostatek krve, jedná se především o mozek a ledviny. Lékaři jako léčbu většinou doporučují spíše pokusit se o změnu životního stylu, zejména dostatečný pobyt na čerstvém vzduchu, například v podobě nejrůznějších procházek, dále jíst vícekrát denně po menších porcích, aby organismus nemusel vynakládat tolik energie na trávení potravy, a konzumovat potraviny bohaté na vitamín C.
Babská rada spočívající ve zvýšené konzumaci kávy není jako léčba vhodná, neboť po vypití kávy sice dojde ke skokovému navýšení tlaku, ale stejně rychle se tlak po chvíli opět sníží, a to často dokonce pod původní hladinu.
Úvodní Fotografie: Freepik