S pojmem arytmie jste se již zřejmě setkali, ale možná nevíte, co přesně znamená. Srdce člověka pracuje neúnavně 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a to bez nároku na přestávky nebo dovolenou. Zkuste si představit, že v klidovém režimu srdce za den přečerpá až 7 tisíc litrů krve, přičemž tento průtok se samozřejmě dramaticky zvyšuje s vyšší tělesnou aktivitou.
Nejdůležitějším úkolem srdce je pumpovat krev obohacenou kyslíkem do všech ostatních orgánů v lidském těle, a k tomu potřebuje určité elektrické impulzy, vznikající přímo v srdci. Pokud jsou však vzruchy vedeny odlišně a impulzy nejsou pravidelné, hovoříme již o poruchách srdečního rytmu, tedy o arytmiích.
Arytmie většinou bývají nezávažné, člověk sám si je vůbec neuvědomuje a zachytily by je případně pouze speciální přístroje. Potom ale existují případy, kdy již arytmie mohou představovat závažný zdravotní problém, a to tehdy, kdy nastávají buď příliš dlouhé pauzy při činnosti srdce nebo srdce pracuje v příliš pomalém rytmu, nebo naopak, kdy je rytmus srdce příliš rychlý. Pokud je navíc daná osoba například po srdečním infarktu, může se dokonce jednat o stav ohrožující její život.
Dva základní druhy arytmií
Prvním typem je arytmie abnormálně rychlý rytmus srdce, odborně nazývaný tachyarytmie. Pacienti s touto diagnózou často popisují její typický projev jako intenzivní, časově ohraničené bušení srdce. Přidává se také dušnost a často i zvýšená únava. Tyto projevy bývají navíc doprovázeny také dechovou nedostatečností, pocity tísně a někdy dokonce až ztrátou vědomí, které za krátký čas opět pomine.
Na tachyarytmii je zrádné mimo jiné také to že subjektivní vnímání obtíží nemusí nijak odrážet reálnou nebezpečnost zdravotního stavu pacienta. Někdy se člověk může cítit v podstatě normálně a pociťovat pouze slabé příznaky, a přitom se může jednat o závažnou poruchu srdečního rytmu, a naopak někdy se i velice slabá tachyarytmie může projevit silnými doprovodnými signály.
Druhým typem arytmie je naopak abnormálně pomalý rytmus srdce, odborně nazývaný bradyarytmie. V tomto případě se tedy potřebný elektrický impulz vytváří pomalu nebo je problém v jeho vedení srdcem. V prvním případě se problémy objeví zejména při vyšší fyzické námaze, které se takto postižené srdce nedokáže přizpůsobit.
Daný člověk je poté velice unavený, těžce se mu dýchá a trpí také závratěmi. Pokud se stane, že ve vedení vzruchu dojde k náhlé pauze, může tělo reagovat až ztrátou vědomí, která naštěstí obvykle rychle odezní.
Jak lze arytmii předejít
Obdobně jako u řady jiných onemocnění platí, že obvykle pomůže změna životního stylu, tedy zařazení pravidelného pohybu, eliminace kouření, snižování stresu a snížení konzumace nápojů obsahujících kofein.
Pokud se budete výše uvedenými doporučeními řídit, můžete minimalizovat výskyt některých arytmií nebo snížit jejich vnímání. To však zdaleka neplatí plošně a většině arytmií bohužel ani takto nezabráníte.