Pandemie koronaviru zasáhla celý svět a do dnešního dne se jí nakazilo několik milionů lidí. Průběh nemoci může být buď bezpříznakový, nebo s mírným, středním či těžkým průběhem, přičemž existuje řada rizikových faktorů, které mohou daný průběh ovlivnit a dopad nemoci i jejích následků zhoršit. Jak se ukazuje, jedním z těchto rizikových faktorů je i pohlaví pacienta.
Muži, zdá se, obdobně jako u nákazy chřipkou, trpí zpravidla horším průběhem. Tento fenomén byl již dříve potvrzen studiemi, které hodnotily příznaky a průběh běžné chřipky u mužských a ženských pacientů – muži mají obecně náročnější příznaky a horší reakci na očkování.
Náročnější průběh byl potvrzen u chřipky i nachlazení, a jelikož se jedná o respirační onemocnění, předpokládalo se, že obdobné slabší imunitní reakce se budou projevovat také u dalších typů onemocnění, která napadají dýchací soustavu, mezi něž patří i nový typ koronaviru COVID-19.
Genderově odlišný průběh nemoci COVID-19
Statistické hodnocení globálního průběhu nemoci SARS-CoV-2 ukazují, že míra nemocnosti se objevuje v populaci u obou pohlaví ve stejné míře. U mužů se však průměrně vyskytují horší příznaky i celý průběh nemoci.
Podle některých studií se uvádí dokonce až 2,5krát vyšší riziko úmrtí, které bylo pozorováno také u jiných respiračních onemocnění, a to i ve věkových skupinách nižších než u osob důchodového věku. Obecně lze tedy konstatovat, že náchylnost nejen k infekci, ale také k horším symptomům a delší rekonvalescenci, je tedy u mužů několikanásobně vyšší.
Příčiny zhoršeného průběhu onemocnění COVID-19 u mužů
Pro zjištění konkrétních důvodů celkově horšího průběhu onemocnění u mužského pohlaví byly provedeny testy biologických vzorků, které zahrnovaly rozbory tělních tekutin (slin, výtěrů, krve). Jak se ukázalo, infekční aspekty byly u obou pohlaví stejné, odlišná byla ovšem imunitní reakce.
Zánětlivé cytokiny, které se vytváří, aby signalizovaly organismu, jak velkou imunitní reakci aktuální akutní napadení cizorodými či škodlivými látkami, měly ve vzorcích odebraných od mužů mnohem vyšší objem, než u žen.
Jejich působením dochází k závažným imunitním reakcím, které mohou u respiračních onemocnění vést ke zvyšování hladiny plicní tekutiny, jež brání správnému přísunu kyslíku pro životně důležité orgány a může způsobit jejich odumírání. Současně mužské tělo vytváří menší množství T-lymfocytů, které pomáhají produkovat látky bojující s infekcí.
Z tohoto pohledu jsou tedy ženy pro boj s virem lépe vybaveny a rozdíly v reakci na onemocnění nejsou dány rizikovějším chováním a laxním přístupem mužské populace k onemocnění a opatřením (které byly v rámci studií rovněž zjišťovány), ale biologií a stavbou organismu, které se mezi oběma pohlavími vzájemně odlišují.
