Příprava očkování proti koronaviru byla a je závod s časem. Do letošního ledna se stihlo naočkovat již více než 60 milionů lidí. Ale se stoupajícím množství zapojených vědců z různých zemí stoupají i obavy a vynořují se otázky, na které je třeba znát odpověď.
Stále například není známo, jak dlouho trvá imunita nabízená vakcínami, nebo zda dokáže chránit také proti novým mutacím viru, které se postupně začínají po celém světě objevovat. Které otázky trápí vědce i veřejnost nejčastěji a jaké jsou na ně odpovědi? To se dozvíte v tomto článku.
Jak dlouho dokáže vakcína chránit?
Rok po zahájení pandemie již vyšla najevo celá řada informací týkajících se imunity po prodělaném onemocnění i po očkování. Podle La Jolla Institute of Immunology v Kalifornii se zřejmě jako nejčastější nebo nejpravděpodobnější doba jeví období 5 měsíců po prodělání onemocnění. Během tohoto času je většina lidí chráněna před virem. Nicméně vzhledem k tomu, že od prvních infekcí neuplynulo více než rok a pár měsíců, někteří vědci také věří, že imunita může být daleko delší a trvat celé roky.
Samozřejmě to není univerzální pravidlo. U každého pacienta se může vyvinout více či méně spolehlivá ochrana a na tom bude záviset možnost reinfekce.
Něco podobného lze aplikovat i na situaci s vakcínami. Je těžké říct, jak dlouho může imunita trvat, protože jsme právě začali očkovat a imunita se bude pravděpodobně lišit v závislosti na pacientovi a typu vakcíny. Obecně se však věří, že ochrana bude trvat po dobu několika let.
Je možné se po očkování znovu nakazit?
Ano, je to možné, a to z několika důvodů. Především proto, že ochrana nabízená většinou vakcín se aktivuje až po dvou nebo třech týdnech po podání první dávky. Existují ale i jiné důvody. Je například možné, že člověk bude chráněn jen částečně, tedy se nakazí, ale bude mít jen velmi mírný průběh.
Jedná se o velmi heterogenní virus, který vyvolává velmi odlišné příznaky v závislosti na pacientovi, jeho imunitě a celkovém zdravotním stavu. Totéž se týká také vakcín. Některé budou mít velmi silnou imunitní reakci, která brzy zabrání reprodukci viru, jiné mohou působit slaběji nebo nechránit vůbec spolehlivě.
Ochrání vakcíny i před novými mutacemi viru?
Možná právě toto je nyní nejpalčivější otázka. Viry neustále mutují a někdy to dělají natolik, že se stávají odolnějšími vůči vakcínám, které přestávají být prakticky funkční. Je však ještě příliš brzy na to, abychom přesně řekli, zda jsou tyto varianty rezistentní nebo ne.
Moderna v pondělí oznámila, že její vakcína je stále účinná proti britským a jihoafrickým variantám. To samé tvrdí i Pfizer a BioNTech. Největší otázky budí vakcína AstraZeneca, jejíž podávání bylo dokonce v Jižní Africe pozastaveno.
Stručně řečeno, není známo, zda nové varianty budou rezistentní na vakcíny, ale je zřejmé, že je nutné, aby vlády a ministerstva zdravotnictví sledovaly a identifikovaly vznikající varianty a posoudily, jakým způsobem dále postupovat.
Jak je potřeba vakcíny aplikovat?
Například vakcíny Pfizer, Moderna a AstraZeneca se podávají ve dvou dávkách. V případě společností Pfizer a Moderna we doporučuje, aby byly tyto dvě dávky podávány se třítýdenním rozestupem.
Na konci roku 2020 však Spojené království oznámilo, že upřednostní očkování co největšího počtu lidí první dávkou a druhou bude nabízet až tři měsíce po první dávce.
Opatření ve Velké Británii vyvolalo mezinárodní debatu o tom, který způsob očkování je nejlepší, ale oficiální vyjádření společnost Pfizer a většina světové vědecké komunity se shodují na tom, že je dobré držet se toho, co bylo prokázáno v klinických studiích: nejprve jedna dávka a druhá po 21 dnech. Není však vyloučeno, že i jiná aplikace může mít dobré výsledky.
Zdroj: BBC
