Boj proti koronavirové epidemii se v současné době orientuje především na očkování. Jak se ovšem ukazuje, vakcína proti nemoci nemusí být zcela bezpečná a zdá se, že existuje jistá spojitost mezi očkovacím látkami a nadměrnou srážlivostí krve.
Očkování je v současné době jedním z hlavních témat, která plní již několik měsíců titulky. Ve většině zemí, jež si prošli pandemickými omezeními jsou již k dostání vakcíny od několika výrobců. Vakcína od společnosti AstraZeneca však již od počátku plošného očkování vykazuje zvýšené problémy s přijímáním očkovanými osobami.
Jelikož jsou vakcíny primárně konstruovány tak, že nesou součásti viru, které mají spustit imunitní reakci organismu regulovaným způsobem, je obvyklé, že po její aplikaci dochází k reakci podobné prodělání onemocnění. Očkovací látka společnosti AstraZeneca se však vyznačuje výraznější reakcí, a v poslední době se objevilo také několik zpráv o tom, že je důvodem výskytu poruch srážlivosti krve, které mohou být pro člověka fatální.
Vakcína AstraZeneca a sraženiny
Podle statistiky se měl problém trombózy mozkových žilních dutin objevit u 18 osob očkovaných vakcínou AstraZeneca z celkovým 20 milionů očkovacích dávek. Téměř všechny postižené osoby byly ženy ve věku nižším než 55 let.
Tento typ trombózy může vést až ke krvácení do mozku a mozkové mrtvici, které je velmi vzácné (vyskytuje se obvykle v počtu 5 případů z milionu ročně). U očkovaných osob se problém projevil ve lhůtě až 16 dnů po podání vakcíny. Po prvních výskytech trombózy bylo podávání vakcíny v celé Evropě pozastaveno, jelikož se však nepotvrdil nadlimitní počet případů, je možné se vakcínou opět očkovat.
Výskyt sraženin při podávání ostatních vakcín
AstraZeneca ovšem není jediná vakcína, kterou lze s trombotickým onemocněním spojovat. Případy výskytu krevních sraženin nebo jejich obdoby v podobě autoimunitní reakce byly zaznamenány také u vakcín Pfizer a Moderna. V kontrolní skupině ve Spojených státech bylo zaznamenáno 17 případů trombocytopenie, která je rovněž spojená s problémy se srážlivostí krve.
Žádná z těchto osob nemocí před podáním vakcíny netrpěla, všechny byly ve středním věku (průměrný věk byl 41 let) a 11 z nich byly ženy. Nadměrné nebo naopak nedostatečné srážení krve však zdá se není problémem pouze vakcín proti COVID-19 a kazuistiky o jejich výskytech lze nalézt také u jiných očkovacích látek (například proti žloutence).
Důvody výskytu sraženin po vakcínách
Příčiny výskytu uvedených problémů nejsou zcela známe, ale jak se ukazuje, látky obsažené v mRNA i v adenovirových vakcínách nějakým způsobem působí na krevní destičky a způsobují jejich autoimunitní reakci. V případě adenovirových vakcín navíc může jít o poškození heparinových destiček, jež může při podání heparinu jako antikoagulantu vést až k patologickým problémům, proto je nutné využívat v takových případech jiných prostředků.
Zdroj: EMA, MedPageToday