Dlouhodobá psychická nepohoda způsobuje infarkt. To je závěr vědecké studie švédských vědců, kteří se snažili odhalit působení stresových hormonů na stav lidského organismu.
Ačkoliv většina lidí souvislost stresu s kardiovaskulárními chorobami považuje za samozřejmou, vědeckých důkazů o tomto propojení dosud existovalo jen pomálu. Nejnovější velká studie ze Skandinávie však mezeru ve vědeckých důkazech zaplnila přesvědčivými argumenty.
Klíčem k nalezení odpovědi jsou lidské vlasy
Pokud se člověka, který prodělal infarkt myokardu, zeptáte, zda byl před touto příhodou ve stresu, většina odpoví, že ano. Doposud však nebyla k dispozici žádná spolehlivá metoda, jak objektivně měřit působení dlouhodobého stresu.
Vědci ze švédské Linköping University však nyní vytvořili způsob, kterým dokážou měřit přítomnost stresového hormonu kortizol dlouhodobě zpátky v čase. Díky tomu byli schopni určit souvislost mezi zvýšenou tvorbou této látky a následným vznikem srdeční příhody. Výsledky své studie publikovali ve vědeckém časopise Scientific Report v únoru 2021.
Vědci přišli s metodou využití nového biomarkeru, který je schopen zobrazit a měřit hladinu kortizolu zpátky v čase. Referenčním vzorkem pak jsou lidské vlasy, které, podobně jako stromy, obsahují letokruhy, z nichž je možné vyčíst spoustu důležitých informací o zdravotním stavu svého majitele, a to včetně obsahu stresových hormonů v krvi.
Výsledek zkoumání je jednoznačný: ve srovnání se zdravými osobami, ti, kteří prodělali infarkt, vykazovali i několik měsíců zpětně zvýšené hladiny kortizolu v krvi.
Spolehlivá metoda pro předvídání potíží
Vědci použili vzorky vlasů o délce mezi jedním až třemi centimetry, což odpovídá období jednoho až tří měsíců růstu vlasů. Hladiny kortizolu ve vzorcích vlasů měřili u vzorku 174 účastníků, mezi nimiž byli muži i ženy v produktivním věku, kteří byli hospitalizováni kvůli infarktu myokardu na kardiologických klinikách v jihovýchodním Švédsku. Jako kontrolní skupinu pak použili vzorky vlasů od více než 3000 osob podobného věku.
Analýza vlasových vzorků těch, kteří utrpěli infarkt, odhalila významně vyšší hladiny kortizolu v období kolem jednoho měsíce před vznikem srdeční příhody. Výsledky byly upraveny pro další zjištěné rizikové faktory kardiovaskulárních chorob, jako je vysoký krevní tlak, vysoká hladina lipidů, kouření, rodinná a osobní anamnéza infarktu a cukrovky. K překvapení vědců se ukázalo, že tento biomarker pro dlouhodobý stres se zdá být silný i ve srovnání s tradičními kardiovaskulárními rizikovými faktory.
Výzkumná skupina plánuje i nadále pokračovat ve své práci a objasnit, jakým způsobem a zda vůbec ovlivňuje stres vznik aterosklerózy, tedy kalcifikace cév, která je hlavní příčinou většiny infarktů.
Zdroj: Scientific Report
