Jeden ze čtyř pacientů, kteří dostanou infarkt, pociťuje příznaky, které neodpovídají klasickým symptomům. Jedná se zejména o starší ženy, které následně nevyhledají lékařskou péči.
Infarkt se ve většině případů projevuje bolestí na hrudi. Pokud se pacientovi nedostane lékařské péče, je pravděpodobné, že do třiceti dnů infarkt způsobí úmrtí. Mezi atypické příznaky pak patří bolest břicha, obtížné dýchání, ztráta vědomí a vyčerpanost. O problému informovala dánská studie, která zkoumala vztahy mezi příznaky časného infarktu myokardu, lékařskou odpovědí a úmrtím, a to na základě celodenních telefonátů na lékařskou linku a na pohotovostní oddělení.
Vědci zkoumali 8336 telefonátů
Vědci identifikovali osoby nad třicet let, kteří byli diagnostikováni s infarktem do tří dnů od hovoru a rozdělili je do dvou skupin v závislosti na hlavním příznaku. Během pěti let zaznamenali celkem 8336 hovorů. U 72 % pacientů vědci shledali specifický počáteční příznak v podobě bolesti na hrudi, u 24 % pak identifikovali atypické příznaky s převažujícími respiračními obtížemi.
Bolest na hrudi byla nejčastější u mužů ve věku od 39 do 59 let. U žen byl tento příznak méně častý. Úmrtnost do třiceti dnů od nahlášení příznaků se pohybovala kolem pěti procent. Atypické příznaky byly naproti tomu spojené s vyšší úmrtností, a to až 23 %. Kromě toho byla pohotovostní ambulance vyslaná jen k 67 % případů, pokud pacienti volali přímo na pohotovost. Pokud volali přímo lékaři, ambulance se dostavila jen k 17 %.
Riziko úmrtí je trojnásobně vyšší
I tak bylo riziko úmrtí více než trojnásobné ve skupině s atypickými příznaky ve srovnání s těmi, kteří zažili bolest na hrudi. Velkou roli hraje také věk, pohlaví, diabetes, historie infarktů, srdeční selhání a chronické obstrukční plicní nemoci. Míra úmrtnosti je vyšší pravděpodobně kvůli opožděné pomoci, jelikož při atypických příznacích nepadá automaticky podezření na infarkt.
Při atypických příznacích ztěžuje diagnózu také fakt, že podobné nebo stejné stavy jsou ve většině případů způsobené jinými příčinami. Pokud pacienti trpí například zmíněnou bolestí břicha nebo nadměrnou vyčerpaností, nevolají vždy záchrannou službu, protože věří, že nejde o nic vážného. Čas přitom hraje zásadní roli. Vědci doufají, že studie zvýší povědomí o netypických příznacích infarktu, a to zejména u starších pacientů a také u zdravotníků.
Při infarktu se krev hromadí v plicích
K dušnosti při infarktu dochází vlivem hromadění krve v plicích, a to kvůli nedostatečné funkci srdeční pumpy. Také se může objevit nadměrné pocení doprovázení nevolností nebo zvracením. V závažných případech se dostaví šokový stav, který je charakterizovaný snížením krevního tlaku, zrychlením tepu a poruchami prokrvení orgánů. V pacientově tváři se objeví nápadná bledost, kůže na rukou a na nohou je studená.
Zdroj: Healthline
