Dvě známé choroby související s našim srdcem. Přečtěte si, jak se projevují, léčí a jak jim účinně předcházet.
Angina pectoris neboli ischemická choroba srdeční je onemocnění koronárních tepen, které dodávají do srdce okysličenou krev a živiny. Příčinou anginy pectoris je omezené zásobování srdce krví, v tomto případě hlavně kyslíkem a požadavkem na jeho větší množství při sportu nebo emoční zátěži. Jde často o důsledek aterosklerózy koronárních tepen, které jsou velmi zúženy a nedovolí zvýšení průtoku krve v případě potřeby, říká lékařka Debra Sullivan.
Výskyt onemocnění anginou pectoris se liší podle různých věkových skupin a pohlaví. Ženy okolo 45 až 54 let trpí touto nemocí v méně než 1 procentu případů. U žen nad 65 let už to může být ale 10 až 15 procent. Muži jsou zasaženi mnohem více, a to u mladších jedinců ve 2 až 5 procentech a u mužů nad 65 let v 10 až 20 procentech. Projevy anginy pectoris jsou typické tlakovou a svíravou bolestí za hrudní kostí, která vystřeluje do různých částí těla.
Angina pectoris a jak jí poznat
Převážně do spodní čelisti, levého ramene nebo vnitřní strany levé paže. Vystřelující bolest se výjimečně může projevit i v nadbřišku. Bolesti se objevují při zátěži a to zejména v chladu. Někdy s nimi souvisí i konzumace vydatného jídla, kdy tělo spotřebuje více energie na jeho strávení. Někdy bývá bolest provázena i pocitem dušnosti, úzkosti nebo únavy. Platí přímá úměra, kdy vyšší stupeň zátěže se rovná závažnějším příznakům.
Oproti infarktu myokardu příznaky mizí obvykle během několika minut po přerušení zátěže. V případě potřeby se také podává nitroglycerin, který velmi rychle uleví. Angina pectoris může člověka trápit řadu let, tehdy se jedná o takzvanou stabilní anginu pectoris. Mezi diagnostické metody patří EKG, reakce krevního tlaku na zátěž či zobrazení činnosti srdce nebo průtoku krve jeho svalovinou při zátěži.
Infarkt myokardu neboli ischemická choroba srdeční
Jde v podstatě o odumření části srdečního svalu. Vzniká při zúžení nebo neprůchodnosti pravé věnčité tepny. Takovéto zúžení či uzavření nejčastěji způsobuje krevní sraženina. Velmi výjimečně se pak neprůchodnost může zapříčinit zánětem tepny, embolem nebo spasmem. Infarkt myokardu může vzniknout na pravé i levé straně srdeční komory. Rozsah odumřelé srdeční tkáně se pak různí podle místa a velikosti neprůchodné tepny.
Mezi příznaky patří typická bolest na hrudníku během klidové činnosti, která může být cítit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin, do oblasti břicha či zad. U části lidí proběhne infarkt myokardu bez jakýchkoliv příznaků, že o jeho proběhnutí daný jedinec vlastně ani neví. K diagnostickým metodám pak patří opět EKG křivka, echokardiografie a selektivní koronarografie. Léčba probíhá co nejdříve tzv. angioplastikou.
Prevence srdečních onemocnění
Samozřejmostí v předcházení srdečním chorobám je život bez cigaret, dýmek a doutníků. Přímo s kouřením totiž souvisí usazování tuku v cévních stěnách a zvyšování krevního tlaku. Kouření také snižuje hladinu HDL cholesterolu, který je pro naše tělo prospěšný. Naproti tomu LDL cholesterol, který nám škodí, zvyšuje špatné stravování. Zdravá jídla s omezením červeného masa v kombinací s dostatkem pohybu pomáhá těmto onemocněním předcházet.
Zdroj: Healthline
