Polosuché brambory, dva dny staré houby, příliš mnoho semínek z hořké meruňky. Otrávit se můžete i potravinami, které jsou zdánlivě neškodné.
Nesprávně připravené nebo skladované potraviny mohou být pro nás bez ohledu na jejich výživovou hodnotu velmi nebezpečné. Ačkoliv se vám to může zdát nesmyslné, u nekterých surovin, se kterými běžně pracujete a které běžně v kuchyni používáte, musíte dbát nejen na množství, ale také na správnou tepelnou úpravu či skladování. V opačném případě vám mohou vyvolat nepříjemné žaludeční problémy, nebo dokonce otravu. Které to jsou?
Kuličky černého bezu
Složky obsažené v plodech této superpotraviny posilují imunitní systém. Mají antivirové, antibakteriální a antioxidační účinky. Bezinky jsou dobrým zdrojem bílkovin, kyseliny listové, vápníku, draslíku a hořčíku. Vysoký obsah železa podporuje proces krvetvorby.
Kuličky černého bezu mají také jednu nevýhodu – nezralé plody, listy a větvičky černého bezu obsahují kyanogenní glykosid – sambunigrin. Jedná se o toxickou látku, která způsobuje otravu jídlem. Začíná nevolností, následuje zvracení, průjem a dušnost. Sambunigrin se ničí tepelnou úpravou – proto při přípravě bezinkové šťávy nezapomeňte na pasterizaci za tepla.
Dejte pozor na fazole
Na světě se pěstuje přibližně 400 druhů fazolí, které se liší chutí, velikostí a barvou. Výživné luštěniny mají bohužel i svou temnou stránku – lektiny (bílkoviny vázající sacharidy nebo glykoproteiny), které obsahují, jsou naším tělem špatně snášeny. Příkladem je phasein, jenž má negativní vliv na střeva a může způsobit otravu.
Naštěstí se bílkoviny během vaření neutralizují, proto se vyhněte nesprávně připraveným luštěninám. Nezapomeňte, že fazole by se měly před vařením namáčet alespoň pět hodin, poté vodu vylijte a fazole uvařte v nové vodě.
Rebarbora klame „tělem“
Rebarbora skvěle chutná jako náplň do palačinek i pod drobenku. Hodí se i ke svíčkové nebo ke grilovaným rybám. V Číně je rebarbora jednou z 50 základních léčivých rostlin. Její stonek je bohatý na antioxidanty a vápník, ale kořen a listy obsahují kyselinu šťavelovou, toxin, který i v malém množství způsobuje nevolnost, zvracení a celkovou slabost. Až si příště budete chtít pochutnat na rebarboře, odřízněte kořen a listy a před vařením je důkladně omyjte.
Brambory mohou být toxické
Pokud jde o spotřebu brambor, patříme mezi přední země EU. Každý z nás spotřebuje v průměru 112 kg bramborových hlíz ročně. Brambory, zejména nové, jsou cenným zdrojem vitamínu C, betakarotenu, minerálních látek (draslíku, hořčíku, fosforu, železa, mědi a zinku) a vlákniny. Avšak kvůli obsahu solaninu – organické chemické sloučeniny – mohou způsobit otravu jídlem.
Nejvyšší koncentrace solaninu se nachází v nezralých, zelených nebo plesnivých, přezrálých starých bramborách. Konzumace velkého množství takových brambor je pro nás velmi nebezpečná. Počáteční příznaky otravy, jako je průjem, bolest břicha, kolika, nevolnost a zvracení, se obvykle objevují 4–14 hodin po konzumaci. V extrémních případech může dojít k selhání krevního oběhu, kómatu, křečím, a dokonce i smrti.
Meruňková jádra v omezeném množství
Meruňková jádra, jimž jsou připisovány protirakovinné účinky, můžete zakoupit v obchodech se zdravou výživou. Obsahují amigdalin, chemickou sloučeninu ze skupiny kyanogenních glykosidů, která se nachází také v hořkých mandlích, semenech třešní, jablek a některých luštěnin. V těle se amigdalin rozkládá mimo jiné na kyselinu pruskou (kyanovodík), což může vést ke zhoršení trávicích funkcí – poruchám trávení, pálení žáhy, bolestem břicha, nadýmání nebo nevolnosti.
U osob, u nichž kyselina kyanovodíková překročí toxické koncentrace, může dojít k otravě, která má za následek poškození nervového systému, selhání ledvin, poškození jater, trombocytopenii a acidózu. Podle odborníků je bezpečná dávka meruňkových jader dvě až tři denně.
Lesní houby, které znáte
Neměli byste se bát jen muchomůrek, masáků nebo satanů – všechny lesní houby mohou být jedovaté. Zejména pokud jsou skladovány v plastových sáčcích nebo kbelících, ve kterých se drolí, zapařují a získávají zdraví škodlivé vlastnosti. V nich obsažený cholin se vlivem bakterií může měnit na sloučeninu s podobnými účinky jako muskarin – jedovatý alkaloid, který se nachází mimo jiné v muchomůrce červené.
K otravě přispívá také nesprávná příprava hub (nejsou důkladně omyté, jsou nesprávně tepelně ošetřeny nebo jsou skladovány v chladničce déle než 24 hodin). Některé druhy se navíc mohou při styku s alkoholem stát jedovatými. Z bezpečnostních důvodů se doporučuje množství hub v jídle omezit a dětem je raději vůbec nepodávat.
Maniok nikdy syrový
Mnozí z nás mají rádi „buble tea“, čajový nápoj z mléka, sirupu a tapiokových kuliček. Ne každý však ví, že tapioka je jinak známá jako škrobová mouka z manioku. V tropických a subtropických zemích je maniok pro vaření tím, čím jsou pro nás brambory a rýže – hlavním zdrojem sacharidů. Obsahuje 20 až 40 % škrobu, až 5 % jednoduchých cukrů a téměř 2 % bílkovin.
Kromě toho poskytuje vitamíny a minerály, jako je vápník, měď, zinek, draslík, fosfor, sodík, mangan a železo. Jeho hlízy lze péct, smažit nebo vařit, je tu však jedno „ale“. Syrový jedlý maniok je jedovatý kvůli obsahu kyanogenních glykosidů, které se mění na jedovatou kyselinu pruskou. Teprve po opakovaném oplachování, vaření, pečení nebo sušení se stává bezpečný pro naše zdraví.
Zdroj: Medonet
