Pravlastí šafránu je snad oblast starověké Mezopotámie, tedy Íránu, ovšem objevoval se i v Řecku. Už před mnoha staletími si ho lidé velmi cenili, přezdívalo se mu koření králů, protože se díky často opravdu astronomické ceně mohlo objevovat většinou pouze na panovnických dvorech.
Cenu zvyšuje nejenom ruční sběr
I dnes se cena za kilogram šplhá do ohromných výšek, například pěstitelé v Kašmíru si účtují 3400 amerických dolarů, což v přepočtu dělá asi 72 tisíc korun. Proč jsou čnělky trhané z okvětních lístků rostlinky Crocus sativa, tedy vlastně pestíky z krokusů čili šafránu setého tak drahé? Důvody jsou dva, v první řadě je čnělky nutné sbírat ručně, protože žádný stroj kromě lidských rukou nedokáže dělat tak jemnou práci. V každém kvítku se nacházejí celkem tři pestíky. Za druhé jsou čnělky nesmírně lehké a neváží skoro nic, pro vaši představu na 1 kg šafránu musí lidské ruce natrhat asi 100 tisíc čnělek, což znamená spoustu hodin práce. Cenu navyšuje i velká poptávka. Rostlinky se dnes pěstují především v už zmiňovaném Kašmíru a také ve Španělsku. Koupit se dá jako balené koření. Se sáčkem šafránu se můžete setkat klidně i v supermarketu, ovšem pro léčebné účely se využívají kapsle s extraktem z šafránu.
Účinky znal už Alexandr Veliký
Nejčastěji se šafrán užívá v kuchyni. Můžete se s ním setkat ve španělském národním jídle paelle či u indické rýže biryani nebo také íránské drahokamové rýži. Jeho žlutá barva je zároveň skvělým přírodním barvivem. Na barvení oděvů se používá v Indii nebo Číně.
Velmi důležité jsou ovšem léčivé účinky a o ty jde především. Pro medicínu se v něm skrývá obrovský a mnohdy ještě ne zcela prozkoumaný potenciál. V jeho schopnosti věřili ostatně lidé už v pravěku a ve starověku. Dokazují to pigmenty nalezené na dávných freskách na území dnešního Íránu nebo skutečnost, že makedonský král Alexandr Veliký si v šafránové koupeli léčil zranění z boje. Během středověku na něj lidé sázeli při boji s morem.
Symfonie přírodních látek
V šafránu najdeme zhruba 150 aromatických těkavých látek, z čehož vyplývá, že sotva někdy bude možné tuto přírodní souhru vytvořit uměle. I tato skutečnost má vliv na výslednou cenu.
Mezi nejdůležitější látky se řadí silice obsahující pikrokrocin – hořký terpenový glykosid, z toho po usušení vznikne safranal, který zlepšuje náladu i spánek. Nechybí barviva, krocetin (snižuje cholesterol, působí protinádorově, napomáhá okysličení orgánů) a krocin (zvyšuje plodnost, pomáhá při erektilní dysfunkci). Dále se zde nachází anthokyany, flavony a antrachinonové sloučeniny.
Hovoří se o tom, že šafrán může být velmi dobrým pomocníkem při hubnutí, protože pomáhá snižovat chuť k jídlu. Zvyšuje totiž hladinu serotoninu – právě nízká hladina tohoto hormonu je často příčinou nutkavého přejídání. Tím ovšem jeho léčebné účinky zdaleka nekončí. Studie provedená v roce 2010 na pacientech trpících mírnou nebo středně těžkou formou Alzheimerovy nemoci ukázala zlepšení kognitivních schopností u nemocných, kterým byly podávány kapsle s obsahem extraktu z šafránu. Ovšem bude třeba provést další studie, aby byl odhalen mechanismus působení na nemocné.
Srovnávací studie o šafránu
Podobně dokáže šafrán pomáhat i u nespavosti, úzkostí a depresí, zde pomáhá hlavně látka safranal. Studie z roku 2008 ukazuje, že pomáhá mírnit příznaky premenstruačního syndromu, zároveň se u účastnic tohoto výzkumu utlumily depresivní stavy.
Proto byla provedena ještě další studie, ve které byl části pacientů podáván extrakt z šafránu a druhé skupině antidepresivum Prozac. Tento test prokázal, že šafrán dosahuje stejných antidepresivních účinků jako Prozac, ovšem na rozdíl od něj nevykazuje žádné vedlejší účinky.
Uvádí se, že šafrán působí pozitivně i na tlumení bolestí. Uklidňuje žaludek, je silným antioxidantem, pomáhá při srdečněcévních chorobách. Mluví se také o možném protirakovinném působení. V budoucnosti vědci podrobí šafrán ještě dalšímu zkoumání, aby odhalili přesný mechanismus jeho působení, zda nevykazuje vedlejší účinky, jaká je nejvhodnější délka terapie a jak účinkují různé extrakty.