Nejmenší děti vydrží spát s přestávkami téměř celý den. Jak rostou, jejich potřeba spánku se snižuje. K dokonalému odpočinku a nabytí nových sil by měl ale člověk dodržovat určité množství spánku.
Při spánku dochází k útlumu vědomí a snížení citlivosti na vnější podněty. Uvolní se svalstvo, sníží se tělesná teplota i krevní tlak. Spánek má několik částí, a to NREM, REM neboli paradoxní spánek a probouzení, z nichž každá má jiný vliv na činnost organismu. Během spánku dochází k tělesné regeneraci (zejména ve fázi NREM), fáze REM zase přispívá k regeneraci centrální nervové soustavy, říká lékař Raj Dasgupta.
Potřeba spánku kolísá podle věku
Spánek je pro každý živý organismus nepostradatelný. Je zajímavé, že spí nejen savci a ptáci, ale také nižší formy živočichů, jakou jsou plazi, ryby nebo hmyz. K dokonalému odpočinku, kdy se po probuzení člověk necítí unaven, je zapotřebí spát určité množství hodin. S věkem se toto množství snižuje.
- Novorozenci 0 až 3 měsíce potřebují spát 14 až 17 hodin denně.
- Kojenci 3 měsíce až 1 rok spí denně 12 až 15 hodin.
- Batolata 1 až 3 roky by měla denně spát 11 až 14 hodin.
- Děti v předškolním věku 3 až 6 let potřebují 10 až 13 hodin spánku.
- V mladším školním věku 6 až 12 let se potřeba spánku snižuje na 9 až 11 hodin.
- Ve starším školním věku 12 až 18 let je zapotřebí 8 až 10 hodin spánku.
- V rané dospělosti 18 až 25 let by lidé měli spát 7 až 9 hodin.
- Dospělým ve věku 26 až 64 let stačí spát 7 až 9 hodin.
- Senioři nad 65 let si vystačí se spánkem dlouhým 7 až 8 hodin.
Co se stane, když člověk málo spí
Nedostatek spánku vede ke vzniku zdravotních potíží. Způsobuje ospalost, nemožnost se soustředit. Člověk je vlivem nevyspání podrážděný, unavený, může mít poruchu vnímání i úsudku. Ze zdravotního hlediska nedostatek spánku může vést až ke vzniku kardiovaskulárních nemocí a infarktu myokardu.
Zdroj: Healthline
