Jistě se vám v restauraci stalo, že jste na jídelníčku viděli jídlo, které bylo doplněno o pickles. Co to však pickles je? Jedná se o nakládanou zeleninu, například o okurky, mrkev, zelí či květák. Zvláště u nás je nakládání zeleniny do láku velmi populární. Co všechno však můžete zavařovat či fermentovat a vytvořit z toho tzv. pickles?
Oblíbené zavařování
Snad v každé české rodině mělo zavařování svou tradici. Základem je vždy zelenina, ať už různé druhy či zavaření jen jednoho druhu, která se zalije připraveným lákem a zavařuje se. Typická je pro zavařený druh zeleniny kyselost. Základem této kyselosti je právě lák, do kterého se přidává ocet. Zavařit si tak můžete klasiku v podobě okurek, ale také květák, řepu, celer, mrkve či malé kukuřice. Vytvořit si můžete také zajímavý mix zeleniny a naložit různé druhy do jedné sklenice. Skvěle například chutná zavařené zelí spolu s mrkví, celerem, květákem (použít můžete různé druhy květáku, které mají zelenou barvu), chilli papričkou a kořením.
Fermentovaná zelenina
Kromě kyselého láku, který je ověřenou klasikou, můžete použít i solný roztok. Poté se jedná o tzv. fermentovanou zeleninu. Při fermentaci se používá voda, která se nejdříve povaří v otevřeném hrnci a sůl. Důležité je, aby fermentovaná zelenina byla zcela ponořena pod připraveným solným roztokem. Fermentovat následně můžete okurky, zelí, houby, rajčata, řapíkatý celer, dýně apod. Nejdříve se sklenice skladují v teple, aby došlo k rozvoji žádoucích mikrobů, a poté se uschovává do chladu. Během prvním šesti dnů dochází k opravdu bouřlivému kvašení. Až se přestanou tvořit bublinky oxidu uhličitého, fermentace byla ukončena. Dbejte také na dostatečnou sterilitu lahví, do kterých zeleninu dáváte, nezapomeňte ani na víčka, které je nejdříve vhodné vyvařit ve vodě.
Připravte si tedy doma z nadbytku zeleniny klasickou zavařenou zeleninu s lákem či fermentovanou se
solným roztokem.
