Některé krevní skupiny jsou zřejmě náchylnější ke vzniku autoimunitních onemocnění. Svou roli však hrají i genetika, životní styl a prostředí.
Autoimunitní onemocnění jsou nemoci, kdy imunitní systém napadá vlastní zdravé buňky. Mechanismus jejich vzniku ještě není zcela objasněn a pravděpodobně se jedná o souhru několika faktorů. Jedním z těchto důležitých faktorů je i krevní skupina. Ta se zdá být stejně silným rizikovým faktorem, stejně jako například pohlaví či vlivy prostředí, říká doktorka Megan Soliman.
Podle čeho se určuje krevní skupina
Krevní skupiny byly objeveny začátkem 20. století a dělí se do 4 základních skupin podle typu bílkovin, které se nacházejí na červených krvinkách a nazývají se antigeny.
- Krevní skupina A: krev obsahuje antigeny typu A.
- Krevní skupina B: krev obsahuje antigeny B.
- Krevní skupina AB: krev obsahuje antigeny A i B.
- Krevní skupina 0: krev neobsahuje antigeny A ani B.
Dále se rozlišuje pozitivní a negativní Rh faktor. Krevní skupiny se dědí od rodičů, roli však hraje poměrně složitá genetika. Zjednodušeně lze však říci, že pokud oba rodiče mají například krevní skupinu A, dítě bude mít krevní skupinu A nebo 0, pokud mají oba rodiče 0, dítě bude mít také 0, pokud má jeden z rodičů krevní skupinu A a druhý B, může mít dítě ve výsledku jakoukoli krevní skupinu, tedy A, B, AB nebo 0. Není to tedy tak, že dítě má zákonitě stejnou krevní skupinu jako rodič.
Krevní skupina určuje mnohem více než to, jakou krev můžete přijmout
Pravděpodobně nejznámější je důležitost krevní skupiny při transfuzích krve. Ne všechny krevní skupiny jsou totiž vzájemně kompatibilní. Jediný, kdo může přijmout jakoukoli krev, je člověk s krevní skupinou AB+. Ostatní krevní skupiny potřebují vždy tu samou krev. Toto však zdaleka není jediný rozdíl mezi krevními skupinami.
Ukazuje se totiž, že krevní skupina má vliv i na jistá onemocnění. Například některá autoimunitní onemocnění jsou častější u lidí s určitými krevními skupinami. Zdá se, že krevní skupina má na vznik těchto onemocnění svůj vliv, stejně jako například pohlaví (ženy jsou ke vzniku autoimunitních onemocnění náchylnější). Samozřejmě to však neznamená, že pokud máte jistou krevní skupinu a/nebo jste žena, budete některým z těchto onemocnění automaticky trpět.
Nejvíce ohroženi jsou lidé s krevní skupinou A
Ještě nejsou plně pochopeny přesné mechanismy, které ovlivňují vztah mezi krevní skupinou a autoimunitními onemocněními, ale pravděpodobně se jedná o interakci mezi antigeny jednotlivých krevních skupin a imunitním systémem. Zdá se, že některé krevní skupiny mohou aktivovat imunitní odpověď větší mírou než jiné, což může vést k zvýšenému riziku vzniku autoimunitních onemocnění.
Například lidé s krevní skupinou A mají zvýšené riziko vzniku autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidní artritida, autoimunitní hepatitida a systémový lupus erythematodes. Naopak lidé s krevní skupinou 0 mají snížené riziko vzniku těchto onemocnění. Lidé s krevní skupinou 0 mají snížené riziko vzniku všech typů autoimunitních onemocnění.
Ohroženy jsou však i skupiny B a AB
Lidé s krevní skupinou B mají také zvýšené riziko vzniku některých autoimunitních onemocnění, jako je například autoimunitní gastritida, autoimunitní hepatitida a systémový lupus erythematodes. Nicméně, riziko je obecně nižší než u lidí s krevní skupinou A.
Lidé s krevní skupinou AB jsou také spojováni s některými autoimunitními onemocněními, jako je systémový lupus erythematodes a autoimunitní trombocytopenická purpura. Avšak, stejně jako u krevní skupiny B, riziko je obecně nižší než u lidí s krevní skupinou A.
Je třeba poznamenat, že vztah mezi krevní skupinou a autoimunitními onemocněními není úplně jasný a neexistuje jednoznačný důkaz toho, že krevní skupina přímo způsobuje autoimunitní onemocnění. Kromě krevní skupiny existuje mnoho faktorů, které ovlivňují vznik autoimunitních onemocnění, jako jsou například genetické predispozice či vliv prostředí.
Zdroj: Healthline
