Příběhy z kómatu: Přeživší popisují, co viděli na druhé straně

Fotografie: Depositphotos

Tito lidé si v minulosti prošli děsivými zážitky, když zůstali určitou dobu v kómatu. Nyní popsali své zkušenosti a varují ostatní před podobnou zkušeností.

Kóma je těžký stav bezvědomí, během kterého pacient nereaguje na oslovení ani na bolestivé podněty. Jeho nejčastější příčinou bývají úrazy hlavy, krvácení do mozku, edém mozku, těžké nervové infekce, diabetes, hyperglykémie, hypoglykémie, hyperosmolarita, těžká poškození jater nebo také rakovina. Lidé, kteří si tímto stavem prošli, však popisují, že je během něj možné zažít děsivé zážitky, jako jsou například „živé“ noční můry, jež naprosto nedávají smysl. Stejně tak však na vás může mít kóma dopady i po probuzení.

Znaková řeč

První příběh pacienta vypadá následovně: „V roce 2010 jsem byl uvězněn v kómatu. Neměl jsem žádné sny ani noční můry, ale pamatuji si, že všechno bylo jen černé. Když jsem se probudil, byl jsem napojen na několik přístrojů a měl jsem v krku hadičku, kvůli které jsem nemohl mluvit. Jako zázrakem jsem si však vzpomněl, že umím znakovou řeč, kterou jsem se učil v roce 1986, protože jsme měli spolužáka se sluchovým postižením. Personál si však myslel, že jsem neslyšící, což také záhy řekl mé rodině s tím, že jsem se probral. Ti však byli velmi zmatení, a proto od té doby znakovou řeč raději nepoužívám.“ 

Noční můry, které nedávaly smysl

Jiný pacient popisuje noční můry, které měl: „Dva měsíce jsem byl v umělém kómatu a třikrát jsem během něj zemřel. Byl to zvláštní zážitek, měl jsem několik nočních můr, které nikdy nedávaly moc smysl. Je však zajímavé, že jsem byl vždy při smyslech, ale nedokázal jsem si uvědomit, že to není skutečné. Zažil jsem například lidské čmeláky, kteří se mě snažili zabít, velké pavouky, kteří padali shora a zabíjeli mě, nebo jsem byl také uvězněný v místnosti, jejíž stěny se uzavíraly. Stejně tak se mi ve snech objevoval můj otec, se kterým jsem nikdy nebyl v kontaktu.“

„Vzpomínám si také, že jsem mohl slyšet okolní svět a mluvit, ale žil jsem v jiné zemi, takže jsem slyšel jen polštinu, což bylo nesmírně matoucí a znepokojující. Nikdo mě navíc nemohl navštívit, protože to bylo v době pandemie, a já musel být sám se svými nočními můrami několik měsíců. Zachránil mě však jeden den, kdy se mi zdálo o tom, že ke mně přišel duch, aby mi řekl, že mám bojovat, protože ještě nepřišel můj čas.“

Fotografie: Depositphotos

Hlasy z minulosti

„Na deset dní v červnu 2021 si vůbec nepamatuji. Mám poruchu, kvůli které musím nosit přístroj odvádějící přebytečnou tekutinu z mozku do břicha, a ten během tohoto měsíce třikrát selhal. Máma říkala, že když to všechno skončilo, byl jsem schopen normální konverzace, ale ve chvíli, kdy lékař nebo kdokoli jiný odešel z místnosti, jsem úplně zapomněl, že jsem tu konverzaci vedl. Nejděsivější na tom je, že když jsem se probral a vrátila se mi paměť, pamatoval jsem si pouze hlasy lidí kolem sebe, ale ne jejich obličeje,“ popisuje další pacient svou zkušenost.

Mučení a pronásledování

S nočními můrami se setkal i tento pacient: „Byl jsem šest měsíců mimo a byla to živá noční můra. To, co bylo skutečné, se mísilo s představami, například s válkou, mučením a pronásledováním. Zažil jsem všechno od toho, že jsem byl válečný zajatec, až po to, že jsem byl sám, někdo mě chtěl zabít a já jsem neměl kam utéct. Když jsem se probudil, bylo pro mě těžké zjistit, co je skutečné. Kromě toho jsem nemohl chodit ani mluvit.“

Zdroj: Yahoo

Psaní článků se zdravotnickou tematikou se začala věnovat hned po studiu vysoké školy. Za celou svou kariéru nastudovala ... [Více o autorovi]