To, že je migréna častější u žen, je známo již po staletí. Důvody, proč tomu tak je, se ukazují až nyní. Výzkum bude ještě nějakou dobu trvat.
Migréna, vyznačující se specifickou bolestí hlavy, patří mezi velmi časté neurovaskulární poruchy a postihuje zhruba 15 % celkové populace. Přestože se nevyhýbá ani mužům a dětem, častěji postihuje ženy a vědci si dlouho lámali hlavu nad tím, proč tomu tak je. Nedávné výzkumy již dokázaly na tuto otázku do jisté míry odpovědět.
Migréna není jen obyčejná bolest hlavy
Migréna je bolest hlavy, která může způsobovat silnou pulzující bolest obvykle na jedné straně hlavy. Často ji doprovází nevolnost, zvracení a extrémní citlivost na světlo a zvuk. Pokud je migréna silná, může člověka až na několik dní prakticky vyřadit z provozu. Migrénu někdy doprovází i tzv. aura. V takovém případě přichází bolest hlavy po nebo současně se smyslovými poruchami. Tyto poruchy mohou zahrnovat záblesky světla, slepé skvrny a jiné změny vidění nebo brnění v rukou či obličeji.
Rozjetá migréna se často mírní jen velmi těžko, ale mnoho lidí, kteří na migrény trpí, uvádí, že pokud užijí léky při prvních příznacích, daří se jim migréně vyhnout, nebo ji alespoň zmírnit. Včasné užití léků je účinné proto, že se mají čas vstřebat do krevního oběhu. Účinné jsou běžné volně prodejné léky proti bolesti, jako je paracetamol, aspirin a ibuprofen, obvykle není třeba používat žádná speciální léčiva. Každý člověk je však jiný, a to, co zabírá jednomu, nemusí pomoci jinému. Pokud vás tedy migrény trápí, poraďte se se svým lékařem a buďte vnímaví k signálům svého těla.
Na migrény trpí mnohem častěji ženy než muži
Migréna je skutečně velmi častá, podle Mayo Clinic postihuje jednu z pěti žen, jednoho ze 16 mužů, a dokonce jedno z 11 dětí. Přesné příčiny vzniku migrén jsou stále předmětem zkoumání, ale vypadá to, že se jedná o kombinaci genetických faktorů a vlivů životního prostředí. Svou roli hrají změny v mozkovém kmeni a jeho interakce s trojklanným nervem, který je hlavní dráhou bolesti. Možnou příčinou je i nerovnováha chemických látek v mozku, obzvláště neurotransmiterů včetně serotoninu, jenž pomáhá regulovat bolest v nervovém systému.
Proč migréna častěji postihuje ženy
Již dlouhé roky se zkoumá, proč jsou záchvaty migrén u žen častější. Z nejnovějšího přehledu studií jasně vyplývá, že se s nejvyšší pravděpodobností jedná o důsledek hormonálních rozdílů. Jako hlavní viník se zatím jeví estrogen. Jistou roli však hrají také rozdíly ve faktorech životního stylu souvisejících s pohlavím, jako je rodinný stav, zaměstnání a sociální interakce. Vliv má samozřejmě mnoho biologických faktorů, nejvíce však právě pohlavní hormony. Jedná se o již zmiňovaný estrogen, ale také progesteron a testosteron. Hormonální výkyvy jsou u žen také častější.
Mezi spouštěče migrény patří i oblíbené potraviny. S jejich konzumací je dobré okamžitě přestat
Důležité jsou i změny ve fenotypu migrény (včetně počtu záchvatů a intenzity), které jako by kopírovaly reprodukční milníky v životě žen. Migréna se totiž u žen stává častější v pubertě, vrcholí ve třiceti, kdy strmě stoupá. Po menopauze pak opět klesá. Je také důležité zvážit další aspekty související s pohlavím, protože muži a ženy mají například různé vnímání bolesti.
Na vině jsou hormony
Z výzkumů tedy vyplývá, že velkou roli hrají typické pohlavní hormony jako testosteron a estrogen. Některé pohlavní hormony, například právě testosteron, totiž zřejmě hrají ochrannou roli. Jiné hormony, například prolaktin, na druhou stranu závažnost migrény zesilují.
Což vysvětluje to, proč jsou ženy v období nejvyšší plodnosti a době po porodu k migréně nejnáchylnější. A zároveň i to, proč před pubertou a po menopauze, kdy je produkce estrogenu výrazně nižší, není rozdíl ve výskytu migrén mezi pohlavími tak propastný. Existují však mechanismy, které se na vzniku a rozvoji migrén podílejí a jsou velmi složité. Musí se tedy provést další rozsáhlý výzkum, aby byly zcela pochopeny, abychom byli schopni provádět účinnou prevenci a léčbu.
Zdroj: National Library of Medicine, Mayo Clinic
