Patologické vyboulení cévy většinou probíhá skrytě bez viditelných příznaků. Většinou nevyvolává žádné obtíže. Problémem je ale jeho ruptura.
Aneurysma čili výduť si představte jako bouli na cévě, jež je způsobena oslabením nebo poškozením cévní stěny. Nejčastěji se problém vyskytuje u největší tělní cévy aorty či arterie Willisova okruhu v mozku, ale aneurysma se může objevit i na kterékoliv cévě. Toto onemocnění lze považovat za nebezpečné, protože kdykoliv hrozí, že aneurysma praskne a způsobí krvácení, říká lékařka Heidi Moawad.
Proč aneurysma vzniká
Důvodem vzniku může být vrozené zeslabení cévní stěny. Vyskytuje se většinou od narození. Na vzniku se ale může podílet také úraz nebo poranění. Ke vzniku aneurysma dochází i vlivem genetického onemocnění, jako je například Marfanův syndrom. Způsobit ho může i peptický vřed, velké zánětlivé ložisko nebo zhoubný nádor. Mezi rizikové faktory patří vysoký krevní tlak, ateroskleróza, kouření, vyšší věk pacienta a větší množství lipidů v krvi.
Jaké jsou příznaky prasklého aneurysma
Když praskne aneurysma, většinou se objeví extrémně silná a náhlá bolest hlavy, zvracení a nevolnosti. Postižená osoba může mít rozmazané či dvojité vidění a může být citlivá na světlo.
Objevit se může epileptický záchvat, ztráta vědomí, výpadky zorného pole, šilhání, ochrnutí očních svalů, poruchy řeči a celková zmatenost. Když krev z prasklé cévy začne tlačit na okolní tkáně v mozku, způsobí to zejména bolest za jedním okem či paralýzu jedné strany obličeje.
Jak se aneurysma diagnostikuje a léčí
Aneurysma v mozku se diagnostikuje pomocí zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance nebo angiografie. Je-li podezření na prasklé aneurysma, je pacient podroben CT vyšetření nebo lumbální punkci. Pokud jde o malé aneurysma s nízkým rizikem prasknutí, stačí jen jeho pravidelné kontroly a režimová opatření, která obnáší zdravý jídelníček, omezení kouření a alkoholu či snížení nadváhy. U větších výdutí se přistupuje k chirurgické léčbě.
Zdroj: Healthline
