Autoimunitní onemocnění mohou velmi nepříjemně narušit váš každodenní život. Pokud rozpoznáte jejich příznaky, vyhledejte svého praktického lékaře.
Autoimunitní onemocnění jsou stavy, při kterých imunitní systém chybně poškozuje zdravé buňky v těle – myslí si totiž, že se jedná o nepřátelské patogeny, jež by mohly způsobit infekce organismu. Je proto velmi důležité, abyste se měli na pozoru před jejich příznaky a v případě jejich rozpoznání se co nejdříve poradili se svým praktickým lékařem. Včasná léčba vám pomůže žít normální život, říká doktorka Avi Varma.
Nejčastější příznaky problému
Některá autoimunitní onemocnění mohou poškozovat pouze jeden orgán (například cukrovka 1. typu poškozuje slinivku břišní), zatímco jiná, včetně systémového lupusu, napadají naprosto celé tělo. To je také důvod, proč mohou různé problémy způsobovat různé příznaky. Ve většině případů se však zpočátku projevují stejně, a to zejména:
- únavou,
- závratěmi nebo malátností,
- nízkým stupněm horečky,
- bolestí svalů,
- otoky,
- potížemi se soustředěním,
- necitlivostí a brněním rukou a nohou,
- vypadáváním vlasů,
- kožní vyrážkou.
U některých autoimunitních onemocnění, jako je lupénka nebo revmatoidní artritida, se mohou příznaky objevovat střídavě – období příznaků se nazývá vzplanutí a období, kdy příznaky odezní, se nazývá remise. Některé nemoci mohou mít také své jedinečné příznaky, a to například cukrovka 1. typu, u které se typicky objevuje extrémní žízeň a úbytek hmotnosti. Zánětlivé onemocnění střev poté často způsobuje nadýmání a průjem.
Příčiny autoimunitních onemocnění
Lékaři doposud přesně netuší, co způsobuje nesprávnou funkci imunitního systému. Přesto je u některých lidí pravděpodobnost vzniku autoimunitního onemocnění vyšší než u jiných. Mezi rizikové faktory patří především:
- Vaše pohlaví: Ženy, zejména ve věku 15 až 44 let, mají větší pravděpodobnost, že onemocní autoimunitním onemocněním, než muži.
- Rodinná anamnéza: Pravděpodobnost vzniku autoimunitních onemocnění může být vyšší také v případě, že máte v rodině někoho, kdo jím trpí.
- Faktory životního prostředí: Riziko zvyšuje i časté vystavování se slunečnímu záření, rtuti, chemickým látkám nebo cigaretovému kouři.
- Výživa: Strava a živiny mohou mít vliv na riziko a závažnost autoimunitního onemocnění.
Zdroj: Healthline
