Rezistence na antibiotika si každoročně vyžádá miliony životů, přičemž nejzranitelnějšími oběťmi jsou děti. Problém, který ještě donedávna zůstával na okraji zájmu, nabývá kritických rozměrů.
Antibiotika dlouho patřila mezi největší vynálezy moderní medicíny, ale dnes začínají selhávat. Podle nedávno zveřejněných údajů zemřely v roce 2022 až tři miliony dětí v důsledku infekcí, na které běžná léčba nezabírá. Na rostoucí hrozbu upozornil i článek zveřejněný na zpravodajském webu TN. Zatímco vědci varují před dramatickým nárůstem odolných bakterií, veřejnost si stále neuvědomuje, jak nebezpečné může být neopatrné užívání antibiotik.
Tři miliony dětských životů zmařených za jediný rok
Vědci bijí na poplach. Jen v roce 2022 zemřely podle jejich analýz tři miliony dětí na infekce, které nereagují na běžná antibiotika. Výsledky této alarmující studie prezentovali odborníci na kongresu Evropské společnosti klinické mikrobiologie a infekčních chorob ve Vídni.
Zdrojem těchto údajů jsou mimo jiné data Světové zdravotnické organizace a Světové banky. Analýzy ukazují, že počet obětí se za poslední tři roky zdesetinásobil. Sice není vyloučeno, že určitou roli sehrála i pandemie covidu-19, odborníci se ale shodují – problém je hlubší.
Celé Česko je podle lékařů na počátku závažné epidemie. Máme se připravit na následující týdny
Proč antibiotika přestávají fungovat
Hlavním důvodem zvyšující se rezistence bakterií na antibiotika je jejich nadměrné a nesprávné používání, vysvětluje Heatlhine. Mnoho lidí sahá po antibioticích i v případech, kdy nejsou vůbec potřeba – například při virové infekci, jako je nachlazení, chřipka nebo covid. Takové chování umožňuje některým bakteriím vyvinout odolnost a léky na ně přestávají účinkovat.
Situaci zhoršuje i fakt, že vývoj nových antibiotik je velmi pomalý a farmaceutické firmy často dávají přednost jiným, výnosnějším léčivům. Zatímco bakterie se neustále přizpůsobují, lidstvo zaostává.
Nejvíce trpí nejchudší
Závažnost problému ještě podtrhuje fakt, že většina těchto úmrtí se odehrává v nejchudších regionech – především v Africe a jihovýchodní Asii. Právě tam je přístup ke kvalitní zdravotní péči nejvíce omezený a prevence téměř nemožná.
„Je to globální problém, ale dopady nejsou rozložené rovnoměrně. Děti v chudších zemích platí nejvyšší cenu,“ řekl k tomu jeden z autorů studie Herb Harwell.
Co můžeme dělat
Změna je možná – ale musí být systémová. Potřebujeme přísnější regulaci antibiotik, více investic do výzkumu a také osvětu mezi lidmi. Zdravotníci, lékárníci, ale i rodiče by měli být více vzděláváni v tom, kdy antibiotika mají smysl a kdy už jen škodí. Na ZdravémStravování jsme také varovali, jaká jsou rizika užívání doplňků stravy.
