Známá forenzní antropoložka ve své knize přiznala, jak nechala zemřít svou matku. Dodnes se za své pochybení nesmírně stydí.
Sue Black je známá forenzní antropoložka a také autorka knihy „Co říkají mrtví. Příběhy soudního antropologa“. Právě v té se zmínila o velmi osobním příběhu spojeném s umíráním její maminky, která zjistila, že má neoperovatelný nádor. Jak poznamenal server Medonet, nechtěla za žádnou cenu svůj život uměle prodlužovat. Naopak jí byla milejší rychlá a důstojná smrt bez zbytečných zásahů. Sue však udělala chybu, které dodnes lituje.
Chyba, kvůli které trpěla matka déle
Matce Sue bylo osmdesát let, když náhle zkolabovala a byla převezena do nemocnice. Tehdy jí lékaři diagnostikovali neoperovatelný nádor v hlavě a uvedli, že jí zbývá pouze pár dní života. Tuto skutečnost statečně přijala a měla pouze jednu podmínku. Nepřála si, aby byla napojena na přístroje a lékaři se ji snažili udržovat co nejdéle při vědomí. Sue tuto skutečnost také respektovala a sama chtěla své umírající mamince vyhovět.
Myslela si však, že její smrt bude vypadat tak, jak ji znala z patologie – tedy jako klidné vypnutí těla. Rozhodla se proto zpříjemnit jí poslední chvíle života tím, že u jejího lůžka spolu se svými dcerami začala zpívat písničky, které matka vždy milovala. Známá forenzní antropoložka si nicméně neuvědomila, že matce stále zůstával sluch, a to i v momentě, kdy se zdála již nebýt při vědomí. Jde totiž dle webu Healthline o poslední smysl, o který člověk přichází.
Pardubická nemocnice rodinu informovala o smrti dědečka. Kvůli této chybě se příbuzní chtějí soudit
Sue si skutečnost později velmi rychle uvědomila, že přítomnost blízkých může nevědomky prodlužovat proces umírání, zejména pokud takto zpívají. Se sestrami nakonec proto okamžitě odešla a jejich matka zhruba po jedné hodině zemřela. Sama, ale svobodná a bez zbytečného trápení. Tento osobní zážitek jí změnil život a pohled na to, jak smrt ve skutečnosti funguje. Na Zdravém Stravování jsme také psali o vitamínové bombě podle receptu našich babiček.
