Máte dojem, že je nejvyšší čas začít se stravovat zdravě? To je dobře! Ovšem dejte si pozor, abyste se ve snaze vyhýbat tukům nevyhnuli i těm hodným. Stejně tak, jako existují dobří a špatní lidé, existují i dobré a špatné tuky. Tuky jsou pro lidské zdraví nezbytné, tudíž není zase úplně tak správné vyhýbat se jim zcela. V dnešním příspěvku si na ně hezky posvítíme a vysvětlíme si, které do zdravého jídelníčku patří a které nikoliv.
Hodné = rostlinné
Zlobivé = živočišné
Tuky, cukry a bílkoviny patří k základním živinám. Jsou zdrojem energie. Tuky pak navíc ještě pomáhají mechanicky chránit vnitřní orgány a udržují tělesnou teplotu. Nepřítomnost tuků v těle by znamenalo katastrofu. Bez nich by se v organismu nevstřebávaly vitamíny rozpustné v tucích – A, D, E, K. Mimo to obsahují esenciální mastné kyseliny, jež jsou důležité pro správnou funkci buněk, antioxidanty i rostlinné steroly.
Hodné tuky
Hodné tuky (mono nenasycené mastné kyseliny a poly nenasycené mastné kyseliny) patří k těm hodným. Nacházejí se v tucích rostlinného původu: semena, olivy, ořechy, avokádo, rostlinné oleje, ale i rybí tuk. Tyto hodné tuky slouží jako prevence zdraví srdce, cév a podílejí se na snižování cholesterolu v krvi, minimalizují riziko krevních sraženin.
Zlé tuky
Zlé tuky (nasycené mastné kyseliny) se nacházejí ve výrobcích živočišného původu. Maso, vejce, sýr, mléko, smetana, máslo apod. Nicméně tělo je i tak potřebuje kvůli tvorbě důležitých hormonů (například testosteron). Je dobré naučit se, které živočišné tuky tělu prospívají a kolik jich konzumovat v rozumné míře.
Nasycené tuky se liší množstvím atomů uhlíků ve struktuře. Nasycené kyseliny s počtem méně než 10 uhlíků se vstřebávají dobře a nevytvářejí se z nich v těle tuky. Naproti tomu nasycené kyseliny s počtem nad 10 uhlíků způsobují onemocnění cév, srdce a pověstný vysoký cholesterol.
Ultra zlé tuky – transmastné kyseliny
Tyto tuky jsou pro člověka největší hrozbou. Vznikají při vysokém stupni (například smažení, fritování). Nacházejí se dokonce v zákuscích, pečivu, pokrmech rychlého občerstvení, dopřát si je můžeme i doma v podobě řízků, hranolek atd. Zatímco hodné tuky i některé zlé jsou pro lidské tělo k něčemu…tyto jsou úplnou zbytečností a vlastní neznalostí si způsobujeme újmu. Tyto ultra zlé tuky mají na svědomí i diabetes 2. typu.
Zlé vs. hodné tuky
Nyní už je jasné, že lidské tělo potřebuje hodné i ty zlobivé tuky. Tady platí jen jedno pravidlo. Čím více zlobivých tuků sníme, o to více pohybu musíme zařadit. Tuky by měly tvořit 30 % denního příjmu. Z toho větší půlku hodné tuky, kde je vhodné zařadit i ultra hodné tuky – to jsou de facto nenasycené mastné kyseliny s obsahem omega 3 mastných kyselin – rybí olej, lněný olej, dýňová semínka, vlašské ořechy apod. Zbývající menší polovinu by pak měly tvořit i zlé tuky (vejce, tvaroh, jogurt, mléko, maso). Když to shrneme, jezte hodně rostlinných produktů, méně živočišných a úplně se vyhněte smaženým jídlům a hlavně – hlavně zařaďte pohyb. Tuky v podstatě nepředstavují hrozbu, pokud se s nimi naučíte „vycházet“.
Obrázek: pixabay.com
