I když je vznik rakoviny plic často přisuzován kouření cigaret, není to pravidlo. Na tuto nemoc umírají i ti, kteří si nikdy nezapálili, říká lékař Adithya Cattamanchi.
Nádory plic a průdušek patří v současné době k nejčastějším. V naší zemi je ročně diagnostikováno kolem 6000 nových pacientů z nichž jen polovina byla v minulosti pravidelnými kuřáky a 15 procent z oněch šesti tisíc nikdy nekouřilo. V naprosté většině případů se jedná o tzv. bronchogenní karcinom. Agresivní nádor, jehož léčba je velmi náročná a řada případů i přes všechnu péči končí fatálně.
Přijít včas
Velké procento nádoru plic bývá diagnostikováno až v pozdních stádiích, kdy se nádor šíří i do jiných orgánů a nemoc už není vyléčitelná. Kašel a dušnost, které bývají nejčastěji důvodem k podrobnému vyšetření, se totiž naplno projevují až když je nádor poměrně velký. Zákeřnost rakoviny plic je nejvíce v tom, že se projevuje jen velmi nenápadně a pomalu. V době, kdy je ještě dobře léčitelná bývá objevena náhodně.
První příznaky, které se u této nemoci objevují jsou velmi nespecifické. Patří mezi ně ztráta chuti k jídlu, hubnutí, zvýšená teplota, chrapot, obtíže při polykání nebo silná únava. Když se pak objeví kašel spojený s vykašláváním krve a bolesti na hrudi, jedná se už skutečně o volání organismu o pomoc. Krom jmenovaných projevu nemoci ale existuje i jeden, který s plícemi zdánlivě nesouvisí a mnoho se i něm nemluví.
Rakovinu plic můžete poznat na očích
V případě, že nádor na plicích roste v jejich horní polovině, může dojít k utlačením nebo poškození sympatického nervového systému v oblasti krku. Ten reguluje některé tělesné funkce a není závislý na naší vůli. Vznikne tak takzvaný Hornerův syndrom. Hornerův syndrom je souběh tří příznaků projevujících se na oku. Dochází k zúžení zornice (mióza), poklesu očního víčka (ptóza) a lehkému zapadnutí oka dozadu do oční jamky (enoftalmus).
Samotné objevení Hornerova syndromu ale automaticky neznamená diagnózu rakoviny plic. Mohou se tak projevit i jiná onemocnění. V každém případě není radno tento příznak podceňovat. Postiženého by měl rozhodně vyšetřit neurolog a nasměrovat jej na vyšetření potřebná k určení správné diagnózy. Následná léčba závisí na onemocnění, které syndrom způsobilo. Pokud není poškození nervů příliš velké, může se stav opět upravit.
Zdroj: Healthline
