Odborníci se obecně shodují na tom, že pro správné fungování organismu, pro fyzické i psychické zdraví a také dostatek pracovní a tvůrčí energie je spánek naprosto nezastupitelný.
Problémem je však to, že moderní doba má na řadu lidí velké nároky a je velice obtížné sladit plnění všech náročných povinností během dne s delším, vydatným spánkem. Podle většinového mínění odborníků potřebuje průměrný, zdravý člověk spát denně přibližně alespoň sedm hodin, s tím, že ideálně by neměl vstávat příliš časně. To má zaručit, že vstane pozitivně naladěný a plný energie pro zvládnutí i velmi náročného dne.
Nabízí se však otázka, zda lze potřebnou minimální dobu kvalitního spánku zkrátit, aniž by se snížily nebo dokonce vymizely jeho výše uvedené blahodárné účinky na lidské zdraví a obecné fungování. Je vůbec možné spát kratší dobu a do ní určitým způsobem vtěsnat stejnou kvalitu a stejný přínos, jaký má spánek déletrvající? Po řadě provedených studií se zdá, že na tuto otázku existuje kladná odpověď, což je pro mnoho lidí jistě potěšující zpráva. To znamená, že se lze naučit spát kratší dobu, ale se zvýšeným efektem.
Problém dnešní doby tkví v tom, že řada z nás chodí spát příliš pozdě, přičemž ale ráno musí vstávat v časných ranních hodinách, přes den vyvíjet pracovní i jiné aktivity a odpoledne se již obvykle dostavuje velká únava. Nežádoucím výsledkem tohoto koloběhu bývá chronická únava, časté bolesti hlavy a s blížícím se večerem myšlenka na to, že se konečně alespoň na chvíli natáhneme.
Spánek je věda
Aby bylo možno tento zaběhnutý stereotyp, který člověku v dlouhodobém měřítku škodí, opustit, je dobré připomenout si několik základních informací o tom, jak spánek probíhá a co se v jeho průběhu odehrává v lidském organismu.
Spánek lze rozdělit do čtyř hlavních fází:
- fáze dřímání
- fáze polospánku
- fáze hlubokého spánku
- fáze rychlého spánku.
Všechny výše uvedené fáze jsou důležité, každá se určitým jedinečným způsobem podílí na kvalitě našeho spánku. Pokud jde ale o hloubkový odpočinek, klíčová je třetí fáze, tedy fáze hlubokého spánku. Během ní dochází k regeneraci orgánů a vylučování toxických látek. Tato fáze znamená, zjednodušeně řečeno, obnovení celkové vitality. Platí pravidlo, že celkový spánek je tím kvalitnější, čím hlubší je spánek právě v této fázi a čím déle trvá.
Jak spánek upravit a zlepšit
Abyste mohli své spací návyky upravit tak, abyste spánek zkrátili a přitom zefektivnili, je nutno si uvědomit celou řadu skutečností. Když tělo odpočívá a leží ve tmě, aktivuje se takzvaný spánkový hormon, melatonin, jehož produkce je nejsilnější v době od 23 h v noci do 4 h do rána, v tomto rozmezí bychom tedy měli spát.
Pro kvalitnější spánek je lepší chladnější vzduch v místnosti, ve které spíme, protože vyšší teplota vzduchu naopak podporuje aktivitu mozku. Budit bychom se měli až v poslední fázi spánku, tedy ve fázi rychlého spánku, k čemuž může napomoct vhodně nastavený budík.
Pozorujte se a zkuste zjistit, který čas je pro vás na vstávání nejlepší, kdy se poté během dne cítíte odpočatější, a tento čas pak při vstávání podle možností dodržujte. Pokud je to možné a vaše povinnosti to dovolí, doporučuje se chodit spát pravidelně v alespoň přibližně stejný čas
Pokud se věnujete pravidelným fyzickým aktivitám, zejména cvičení, neměli byste je provozovat v čase předcházející době spánku, ale dbát na to, aby doba mezi koncem cvičení a ulehnutím byla ideálně alespoň tři hodiny.
Pro zlepšení spánku zkuste rovněž omezit konzumaci kávy během dne, zejména silné, černé. Spánku rovněž nepřispívá konzumace alkoholických nápojů, kouření a příliš těžká večeře.
Další tipy pro lepší spánek
Abyste lépe a pohodlněji spali a vstávali odpočatější, můžete sáhnout po zdravotním polštáři. Vhodná je také sprcha teplou vodou před usnutím. Pokud se budete vším výše uvedeným řídit, je reálné, že se vám podaří zkrátit dobu opravdu účinného spánku až na pět hodin.
Úvodní Fotografie: Zen.yandex
