V sázce je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2050 až 10 milionů životů ročně, pakliže vědci nenaleznou nová a účinnější antibiotika nebo léky, které dokáží porazit nejrezistentnější bakterie. Infekce čím dál tím více ohrožují lidské zdraví, bohužel rezistence na antibiotika se neustále zvyšuje.
3 skupiny bakterií podle nebezpečnosti
Podle WHO existuje 12 nejnebezpečnějších bakterií, které rozdělili vědci do 3 skupin podle toho, jak ohrožují lidské zdraví. První skupinou jsou nejnebezpečnější bakterie s vysokou smrtností po rozvinutí infekce:
- Acinetobacter baumannii – tato bakterie se vyskytuje v přírodním prostředí (půda, voda, potraviny, odpadní vody), ale také často v nemocnicích, na jednotkách intenzivní péče nebo v domovech pro seniory. Je odolná proti jinak velmi účinným karbapenemovým antibiotikům a infekce končí až v polovině případů smrtí.
- Pseudomonas aeruginosa – je bakterie žijící v přírodním prostředí i na kůži zvířat, nejčastěji útočí na pacienty se sníženou imunitou. Je taktéž odolná vůči karbapenemovým antibiotikům, která patří do třídy beta-laktamových antibiotik se širokým spektrem využití.
- Enterobakterie – jsou častými příčinami infekcí v nemocnicích a zdravotnických zařízení, mezi nejznámější patří E. coli. Tyto bakterie ohrožují nejvíce starší osoby a lidi se sníženou imunitou. Opět jsou rezistentní vůči karbapenemovým antibiotikům, což znesnadňuje léčbu.
Do druhé skupiny zařadili vědci bakterie, na které je nutné najít účinnější léky pro snadnější léčbu:
- Enterococcus faecium – jsou bakterie, které se normálně vyskytují v lidském těle, u oslabených pacientů nebo starších lidí však mohou způsobit rozvinutí závažných onemocnění. Bakterie jsou rezistentní na vankomycin, což je antibiotikum k léčbě závažných onemocnění, je proto nutné hledat jeho náhradu.
- Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) – stejně jako předchozí bakterie, také tyto žijí běžně na pokožce člověka, především v nosu, mohou však při oslabené imunitě způsobit rozvinutí infekce. Zlatý stafylokok odolává meticilinu i vankomycinu, čímž se léčba komplikuje.
- Helicobacter pylori – podle WHO je touto bakterií nakaženo až 70 % lidí v rozvojových zemích a 30 % v západním světě, způsobuje rozvoj gastritidy nebo vředů, je rezistentní na klarithromycin, který se hojně využívá i v zubní medicíně.
- Různé kmeny Campylobacter – tyto bakterie mohou způsobovat průjem nebo bolesti hlavy, ale také zánět žaludku nebo artritidu, jsou odolné vůči fluorochinolonům, antibiotikům, která se používají u životu ohrožujících infekcí.
- Skupina bakterií Salmonella enterica – způsobují otravu jídlem, jsou velmi nebezpečné a mohou vést i ke smrti, jsou také rezistentní na fluorochinolony.
- Neisseria gonorrhoeae (kapavka) – bakterie, která způsobuje sexuálně přenosnou chorobu kapavku. U novorozenců může způsobit oslepnutí. Obdobně jako předchozí bakterie je rezistentní na cefalosporin, širokospektré antibiotikum, a fluorochinolony.
Třetí skupinu tvoří bakterie, které ohrožují zdraví a život člověka, předně oslabených jedinců nebo seniorů:
- Streptococcus pneumoniae (pneumokok, pneumonie) – tyto bakterie způsobují akutní zápal plic, meningitidu nebo sepsi. Bakterie pronikají nosem nebo ústy do dolních cest kapénkami, mohou pak pokračovat do plic nebo mozku. Nejmenší děti většinou chrání před nákazou vakcína. Problémem u těchto bakterií je, že odolávají penicilinu.
- Haemophilus influenzae – bakterie, která způsobuje těžký zápal plic nebo meningitidu a je rezistentní na ampicilin.
- Kmeny bakterií Shigella (úplavice) – se šíří výkaly nebo dotykem špinavých rukou, ale také infikovanými potravinami nebo podzemními vodami, příznakem jsou průjmy, horečky a zvracení, infekce může skončit smrtí. Bohužel také v tomto případě jsou bakterie rezistentní na fluorochinolony.
