Každý z nás to jistě již několikrát zažil. Po dlouhém setrvání v jedné poloze se chceme pohnout, ideálně postavil, a naší nohou projede nepříjemné mravenčení, které nás na místě zastaví.
Nejedná se o nijak zvláštní jev, ba naopak, je to naprosto běžné a stává se to každému z nás. Často nás tento pocit natolik ohromí, že nejsme schopni na danou končetinu vůbec došlápnout. V těch horších případech následuje dokonce pád, protože máme pocit, jakoby nám noha zdřevěněla, nebo dokonce ani nebyla na svém místě. Někdy tento pocit přirovnáváme až k bolesti a nutí nás panikařit.
Zastavit to nemůžeme, můžeme tomuto pocitu ale předejít
Podle ústavu pro neurologické poruchy se tento stav našeho těla nazývá parestézie. Jedná se o poruchu cítění, kterou nejčastěji pociťujeme v našich pažích, nohou nebo chodidlech. Objevit se může ale i v jiných částech těla, toto je výpis jen těch nejčastějších. Většina lidí tento stav přirovnává k tomu, jako by po nich lezla hromada mravenců. Proto je pro něj častěji používaná obecnější název a to mravenčení. Obvykle se objevuje bez předchozího varování a také samovolně odezní.
K výskytu mravenčení často dopomáhá nepohodlná pozice, ve které se naše tělo delší dobu nachází. Může se jednat o překřížené nohy do sedu nebo usínání s paží pod naší hlavou. Ke vzniku nepříjemného pocitu dochází hlavně proto, že je vyvíjen dlouhodobý tlak na nerv, který danou částí těla prochází. Jakmile se ale tlak na daný nerv uvolní, pocit mravenčení náhle zmizí.
Co mohu dělat v případě, že se u mě mravenčení objeví
Pokud náhle začneme mravenčení pociťovat, pomůže nám cvičení, pohyb s končetinou nebo masáž. Parestézie ale po čase může přejít do chronické podoby. To může být počátečním příznakem neurologického onemocnění.
Mezi nejčastější onemocnění neurologického systému, které právě mravenčení doprovází, se řadí mrtvice, roztroušená skleróza nebo encefalitida. Může se ale také jednat o nádor nebo poranění cév. Mravenčení je často doprovodným jevem také syndromu karpálního tunelu.
Pokud tedy u sebe tento problém pozorujete v častých intervalech a nejen pokud jste delší dobu setrvali v nepříjemné pozici, je zapotřebí navštívit odborníka. Ten na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních testů stanoví přesnou diagnózu. Vyhledat lékařskou pomoc byste měli vyhledat v případě, že se k bezdůvodné parestézii přidají příznaky jako potíže s dýcháním, inkontinence, necitlivost obou stran těla, necitlivost obličeje nebo poruchy vidění či řeči.
Zdroj:
