Jestli něco ovlivňuje to, jak se cítíme, prožíváme různé věci, jak se chováme, pak jsou to věřte nebo ne, naše střeva. Lépe řečeno neuvěřitelně velké množství (v řádech miliard) mikroorganismů, které ve střevech pobývají a vysílají řídící signály do imunitního systému a mozku. Vyplatí se tedy krmit tyto hodné střevní bakterie a dbát, aby prosperovaly. A čím tyto bakterie krmit?
Co je to mikrobiom?
Někdy se můžete setkat s názvem mikrobiom a jindy třeba s názvem mikrobiota. V podstatě jde o soubor mikroorganismů. Nejde tedy o žádný tělesný orgán, ale o společenství různorodých bakterií: virů, prvoků, hub, kvasinek, které spolu vytvářejí jakýsi ekosystém.
Mikrobiom ve střevech není jediný, který máme, to jen tak na okraj. Máme ho třeba i na povrchu našeho těla. Celkově naše tělo osidlují biliony mikroorganismů. Na tuto skutečnost upozorňuje i Světový den mikrobiomu. Ale zpátky ke střevnímu mikrobiomu, právě o něm bude dnešní příspěvek.
Nerovnováha (tedy úbytek hodných bakterií) způsobuje různé onemocnění. Od průjmu, přes poruchy trávení, až po psychické poruchy. Málokdo ví, že porušení mikrobiomu může vyústit v úzkost, deprese a jiné problémy, které se týkají duševního zdraví. Serotonin (přenášeč nervových vzruchů) vzniká ve střevních buňkách.
Možná to zní zvláštně, ale ony ty okem neviditelné potvůrky mají skutečně vliv na celkové zdraví člověka: alergie, deprese, nádorové onemocnění, diabetes a další a další choroby. Ve střevech se vytváří až 70 % naší imunity. Již tisíce let žije lidský organismus v symbióze s určitými typy bakterií, které fungují na promyšleném principu a vysílají do těla signály.
Spousta onemocnění je důsledkem poškozeného střevního mikrobiomu. Ve střevech zdravého jedince žije tisíce bakterií, ale stačí projít antibiotickou léčbou a jejich počet se rapidně sníží, až třeba na tři sta. Rapidní úbytek prospěšných bakterií spouští v organismu řadu negativních procesů: záněty, cukrovka, autoimunitní onemocnění, Crohnova choroba, atopické ekzémy, chronická únava, deprese a další.
Mozek a střeva spolu komunikují
Naše střeva a mozek spolu přímo komunikují, propojuje je přímí osa (gut-brain axis). Z centrální nervové soustavy vede až do břicha nervus vagus (bloudivý nerv), skrze něj putuje tam a zpátky neuvěřitelné množství signálů. Je prokázáno, že mikrobiom působí na funkce a vývoj mozku. Ovšem nejde pouze o jednosměrku. Střeva a mozek fungují jako důmyslný komunikační kanál, tudíž mikrobiom může zapříčinit smutek, stres, úzkost. Neboť stres mění složení mikrobiomu.
Osa střeva a mozku je vlastně biologická cesta, která spojuje centrální nervový systém (CNS) a enterální nervový systém (ENS). Podél hlavní silnice mezi osou střeva a mozkem vedou další přímé a nepřímé cesty do jiných částí těla. Proto má schopnost komunikovat s:
Autonomic Nervous System (ANS) – Jedná se o část těla, která má na starosti dýchání a reprodukci buněk. Je rozdělena ještě na tři odlišné části:
- Endokrinní systém (osa hypotalamo-hypofýza-nadledvin nebo osa HPA) – Jedná se o skupinu orgánů, které jsou zodpovědné za mnoho důležitých funkcí, jako je produkce hormonů, nálada a regulace spánkového cyklu.
- Parasympatický systém – zodpovědný za odpočinek a trávení. Jeho hlavním účelem je šetřit energii a dělá to tak, že zpomaluje srdeční frekvenci a uvolňuje svěrače.
- Sympathetic System – Naše reakce boje nebo útěku. Tento systém hraje roli při tvorbě hormonů, jako je adrenalin nebo kortizol.
Imunitní systém – Buňky, tkáně a orgány spolupracují, aby udržely tělo bez cizích kultur.
Jaké menu mu připravit?
Nejvíce mikrobiom potěší rozmanitost. Jedině pestrý jídelníček nakrmí veškeré bakterie, jako je tomu také u lidí, i některé bakterie rády toto a další zase tamto. Zastáncům některých výživových směrů se to možná líbit nebude, ale tak nás příroda stvořila – jako všežravce. Jednostranná strava vede k porušení zdravé variability mikrobiomu.
Některé potraviny podpoří množení bakterií, jiné je naopak utlumí. Nejvíce si naše přátelské bakterie pochutnají na rozpustné vláknině, kterou najdeme v zelenině, ovoci, luštěninách. Jen pro srovnání: naši předkové jedli denně cca 120 gramů rozpustné vlákniny, dnešní člověk sní za den pouze 10 až 15 gramů vlákniny. Doporučené množství je 25 až 30 gramů vlákniny na dospělého člověka.
Kvašením (fermentací) rozpustné vlákniny ve střevě vzniká butyrát, látka, jenž posiluje imunitu, vyživuje střevní sliznici a reguluje zánětlivé reakce ve střevě.
Až 95 procent serotoninu (hormon štěstí) vyrábějí střevní bakterie. Bylo zjištěno, že lidé trpící depresí mají nízkou rozmanitost mikrobiomu. Vědci se snaží rozlousknout, které typy bakterií jsou spouštěčem. Co naše zažívání potěší?
-
Kváskové pečivo
-
Fermentované potraviny a nápoje (probiotika)
-
Luštěniny
-
Ovoce a zelenina
-
Celozrnné produkty
-
Ořechy a semena
-
Dostatek vody
-
Co nejvíce čerstvých surovin
Nepřátelé mikrobiomu
-
Úhlavním nepřítelem (zabijákem) našich bakterií jsou antimikrobiální látky, což znamená antibiotika. Proto se po léčbě ATB doporučuje navýšit probiotika, ať už formou potravin či doplňků
-
Chemické konzervanty
-
Příliš hodně cukru ve stravě
-
Smažená jídla
-
Nic nedávající polotovary
-
Kouření
-
Nadměrné množství alkoholu
Fotografie: Freepik, Theguthealingcommunity
