Hromadění vápníku v hlavní tepně mimo srdce by mohlo naznačovat blížící se riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody. S těmito závěry přišla nová studie vedená univerzitou Edith Cowan v Austrálii.
Srdeční onemocnění zahrnuje širokou škálu různých stavů, k nimž patří ischemická choroba srdeční, problémy se srdečním rytmem, vrozené srdeční vady, onemocnění chlopní, onemocnění srdečního svalu nebo srdeční infekce. Pokud se v tepnách hromadí plak a dochází ke kornatění tepen (ateroskleróza), může dojít k zúžení cév, které vyústí až v infarkt nebo mozkovou mrtvici.
Diagnóza srdečních onemocnění
Diagnóza srdečních onemocnění se provádí pomocí různých testů, příznaků a rodinné anamnézy. Kromě krevních testů a rentgenového vyšetření hrudníku lze tedy pro diagnostiku srdečních onemocnění doporučit:
- Elektrokardiogram – EKG (detekuje abnormální srdeční rytmy)
- Holterovo monitorování (detekuje problémy se srdečním rytmem, které nejsou detekovány EKG)
- Echokardiogram (poskytuje podrobné snímky struktury srdce)
- Zátěžový test (zjistí, jak srdce reaguje na cvičení)
- Srdeční katetrizace (poskytuje informace o průtoku krve srdcem, krevními cévami a chlopněmi při problémech)
- CT (shromažďuje obrazy srdce a hrudníku)
- MRI (poskytuje podrobné snímky srdce)
Mezi příznaky srdečních onemocnění, které by vás měli upozornit na to, že je něco v nepořádku a je čas jít k lékaři, patří bolest na hrudi, dušnost, tachykardie nebo bradykardie, otoky nohou, únava a závratě. Bylo by však možné srdeční onemocnění odhalit ještě před nástupem příznaků?
Příliš mnoho vápníku
Nové výzkumy prokázaly, že lidé s kalcifikací břišní aorty mají dvakrát až čtyřikrát vyšší riziko kardiovaskulárních příhod v budoucnu. Studie odhalily také další souvislosti: čím více je vápník v tepně nahromaděný, tím větší je riziko budoucích kardiovaskulárních příhod. Vápník se může hromadit ve stěně krevních cév a blokovat přívod krve, což je hlavní příčina infarktu a mozkové mrtvice. Mezi faktory, které přispívají ke kalcifikaci tepen, patří nezdravá strava, sedavý životní styl, kouření a genetická zátěž.
Autoři studie tvrdí, že výsledky poskytují důležité informace o kardiovaskulárním zdraví. Srdeční choroby jsou totiž stále jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Často se zpočátku projevují jen nenápadně nebo vůbec, a proto jsou často označovány jako „tišší zabijáci“.
Břišní aorta je jedním z prvních míst, kde se vápník může hromadit. Pokud by se tento stav včas odhalil, bylo by možné předcházet dalšímu rozvoji onemocnění a zachránit tisíce životů.
Vědci doufají, že tento objev zvýší počet včas diagnostikovaných pacientů. Kalcifikace břišní aorty bývá totiž často pozorována v mnoha rutinních testech, ale doteď se tomu nepřikládala žádná zvláštní pozornost. Nyní by se na tento příznak mohlo pohlížet daleko vážněji a včas varovat pacienta.
Pokud bude zdravotní problém odhalen dříve, lidé mohou změnit životní styl a zahájit preventivní léčbu, která by mohla prodloužit jejich život a jeho kvalitu.
Jak lze předcházet srdečním chorobám?
Některým srdečním chorobám se nedá předcházet, jelikož jsou dědičné, anebo vznikají nějakou vrozenou vadou. U jiných je však možné upravit vhodně životní styl tak, aby se dalo nemoci zcela předcházet, anebo minimálně zmírnit její průběh. Co tedy můžete udělat?
Hýbejte se alespoň 30 minut denně
Pokud si myslíte, že na sport nemáte čas ani energii, je dobré vědět, že klidně stačí i jen pravidelná svižná chůze. Není nutné lámat žádné rekordy, ale důležité je se zvednout ze židle a něco začít dělat. Nic vám také nebrání cvičit doma: pro zdraví jsou velmi užitečné tanec, některá gymnastická cvičení, zvedání závaží nebo šlapání na rotopedu.
Snižte příjem soli a nasycených tuků
K dochucení salátů a vařených pokrmů používejte méně soli, ale více koření, bylinek, citronové šťávy atd. Nahraďte živočišné tuky kvalitními přírodními zdroji jako je olivový olej, avokádo, ořechy atd. Zahrňte do své každodenní stravy mnoho zeleniny, ovoce, celozrnných produktů a bílkovin.
Zdroj: EdithCowanUniversity
