Obdobně jako u jiných virových onemocnění i u koronaviru se po prodělání nemoci, ať už s mírnými nebo těžkými příznaky vyvíjí specifická imunita, která organismus chrání proti dalšímu nakažení. Jelikož se ovšem jedná o relativně nové onemocnění, charakter a délka trvání této získané imunity je pro veřejnost i vědeckou obci dosud málo známá.
Jak ale ukazují první výsledky studií u nakažených jedinců, zdá se, že délka trvání imunitní ochrany se liší u pacientů v závislosti na tom, jaký průběh onemocnění mělo.
Jak vzniká virová imunita
Pokud se člověk infikuje virovým onemocněním, začínají se u něj obvykle vytvářet jednak protilátky, jednak látky, které jsou schopny identifikovat, že se jedná o konkrétní typ viru (B- nebo T-lymfocyty).
Tímto způsobem se obvykle onemocnění diagnostikuje, tzn. na tomto principu pracují testy, které rozeznávají v těle (obvykle v krvi obsah protilátek). Studium získané imunity je důležité především v boji proti šíření nemoci – pokud se ukáže, že při získané imunitě člověk, který nemoc prodělal přestává být při opětovnému vystavení viru nakažlivý pro okolí (a jeho tělo zareaguje intenzivní imunitní reakcí, která vir neutralizuje), je poměrně veliká naděje, že případná vakcína by byla proti viru účinná.
Podle dosavadních studií se vysoký obsah lymfocytů (jak skupiny B, tak skupiny T) objevil u lidí, kteří prodělali středně těžkou až těžkou formu onemocnění, u bezpříznakových pacientů byla přítomnost těchto látek minimální.
Zajímavým zjištěným faktem však bylo, že u mnohých převládala přítomnost T-lymfocytů, tedy paměťových buněk rozeznávajících vir dlouhodobě, které mohou pomoci jej eliminovat i v případě, že tělo nemá připraveny protilátky.
Švédská studie koronavirové imunity
Situace ve Švédsku byla v první vlně koronavirové pandemie řešena mírnějšími opatřeními, než jaká byla aplikována ve většině ostatních evropských zemí. V rámci studie byli měřeny protilátky u účastníků, kteří byli rozděleni do těchto kategorií:
- pacienti se středně těžkou nebo těžkou formou nemoci
- pacienti, kteří se právě zotavovali z nemoci (v jakékoliv úrovni onemocnění)
- příbuzní nemocných bez příznaků, kteří byli vystaveni infekci
- zdraví lidé – dárci krve během koronavirové pandemie a v předchozím roce před jejím vypuknutím
Ze studie vyplynulo několik velmi důležitých zjištění. Kromě skutečnosti, že byla silná reakce T-lymfocytů zaznamenána u pacientů, kteří prodělali těžkou formu nemoci, obdobně intenzivní reakce (včetně přítomnosti protilátek) byla zaznamenána také u lidí vystavených infekčnímu prostředí s mírnými příznaky nebo zcela bez příznaků.
Ze studie tudíž vyplývá, že imunitní reakce si tělo vytváří již při mírném průběhu nemoci, což je relativně pozitivní zpráva, která by mohla znamenat, že imunita u koronaviru může být dlouhotrvající i v případě, že pacient prodělal pouze lehkou formu a znovunakažení s vážnějšími důsledky nemusí být nevyhnutné.
