Přes 25 tisíc mrtvých v Česku, tisíce pacientů ve zdejších nemocnicích a nejtěžší případy na ARO nebo JIP nevzbuzují radost ani útěchu o zvládání pandemie COVID-19. I přes smutná čísla posledních 12 měsíců naděje existuje a také 10 důvodů, proč tomu tak je.
Už přes rok bojujeme v Česku s COVID-19, onemocněním, které je pro vědce stále velkou neznámou. Obětí stále přibývá, nemocnice bojují s přetížením, ale i tak existuje 10 dobrých důvodů věřit, že bude líp a jsme z nejhoršího venku. Samozřejmě bude záležet na nových mutacích, jak vědci připomínají, ale vědecký pokrok a dosavadní znalosti vzbuzují optimismus.
Víme o SARS-CoV-2 a covid-19 více než o malárii
Před 18 měsíci neměli o SARS-CoV-2 tušení lékaři ani vědci, během posledního roku však pokročily výzkumy natolik, že bylo zveřejněno 600 dokončených vědeckých studií a přes 100 000 vědeckých článků. To je více než o nemocech, které se studují celá desetiletí.
Přes 200 nových vakcín
Nejznámější vakcíny jsou ty, co již byly schváleny, ale mimo tyto existuje dalších 195 kandidátů, přičemž 71 už je v závěrečných klinických studií a 20 aspiruje na schválení. Vakcíny používají všechny druhy technologií přes živé oslabené viry, přes inaktivované viry, proteinové podjednotky, virové částice, DNA a mRNA metody.
Vakcíny mRNA jsou nadmíru bezpečné
Kromě rychlosti výzkumu je z dosavadních počtů očkovaných zřejmé, že vakcíny mRNA jsou nadmíru bezpečné. V USA po podání 17,5 milionu dávek byly nejvážnější vedlejší účinky anafylaxe hlášeny u pouhých 66 případů.
Vysoká účinnost vakcín
Předběžné výsledky očkování navíc poukazují na vysokou účinnost. Nejedná se o výsledky klinických studií, ale reálná čísla ze zemí, jako je Izrael.
Důvěra ve vakcíny sílí
Díky vysoké účinnosti roste důvěra ve vakcíny. Celkově bylo podáno 160 milionů dávek a prokazatelně roste ochota se očkovat a klesají obavy z nežádoucích účinků.
Imunitní odpověď proti viru trvá déle, než se čekalo
Přestože došlo u některých pacientů k reinfekcím koronavirem, sérologické testy, které měří protilátky proti SARS-CoV-2, prokázaly imunitní odpověď silnou i 6 až 8 měsíců po infekci nehledě na závažnost onemocnění.
Nové metody léčby nejzávažnějších případů
Pokročilo se s výzkumem léčby a v praxi se začaly používat nové metody, které dávají větší šanci přežít pacientům v těžkých stavech. V současné době neexistuje konkrétní antivirotikum použitelné pro léčbu, ale dochází ke kombinaci antivirotik, protizánětlivých látek, antikoagulačních léků nebo inhibitorů cytokinových bouří.
Nedošlo k souběhu SARS-CoV-2 a chřipkové sezóny
Vědci se reálně obávali souběhu pandemie koronaviru a chřipkové sezóny, což by hlavně u osob starších 70 let způsobilo doslova masakr. Naštěstí k tomu vlivem několika faktorů (sociální distancování, omezení pohybu a cestování, hygiena, použití ochranných masek) nedošlo.
Vývoj viru v reálném čase s možnými úpravami očkování
Nové genetické varianty SARS-CoV-2 mohou mít vliv na šíření infekce a průběh pandemie, na druhou stranu mohou vědci sledovat vývoj viru v reálném čase včetně jeho modifikací a pomocí sledování sekvencí analyzovat šíření viru a upravovat vakcíny.
Globální pandemie je na ústupu
Jakým směrem se bude pandemie ubírat? Očekává se ještě několik vln, které však budou méně intenzivní. Vědci věří, že populace odolá vlivem skupinové imunity získané prodělaným onemocněním i očkováním. V současné době je navíc globální pandemie na ústupu.
Zdroj: University of Navarra
