Poruchy příjmu potravy je třeba léčit včas. Rizikové je i přejídání a posedlost zdravou stravou

Fotografie: Freepik

Poruchy příjmu potravy nejsou jen o dietách nebo touze po dokonalé postavě, jsou to vážná onemocnění, která mohou mít fatální následky.

Kolikrát jsme už slyšeli věty jako „Měla bych zhubnout“ nebo „Dneska si tohle radši nedám, je to moc kalorické“? V dnešní době je tlak na vzhled obrovský a hranice mezi zdravým životním stylem a posedlostí jídlem se může snadno rozmazat. Co ale když se z občasného omezování stane rutina, která začne ovládat každý den? Poruchy příjmu potravy jsou tiché, nenápadné a často dlouho skryté, říká doktorka Katherine Marengo. Mnozí si jich nevšimnou, dokud není pozdě. Jak poznat varovné signály a proč bychom o tom měli mluvit víc?

Poruchy, které mohou změnit život

Jídlo je pro většinu lidí běžnou součástí života. Pro některé se ale stává zdrojem úzkosti, strachu a sebepoškozování. Poruchy příjmu potravy nejsou jen o dietách nebo přejídání. Jde o vážná psychická onemocnění, která mohou vést k závažným zdravotním komplikacím, a dokonce i k ohrožení života. Přestože se nejčastěji vyskytují u dospívajících dívek, postihují i chlapce a dospělé, jak vysvětluje doktorka Katherine Marengo.

Typy poruch příjmu potravy

Mentální anorexie je charakteristická extrémním strachem z přibírání a přísným omezováním jídla. Lidé s anorexií často trpí zkresleným vnímáním vlastního těla a i při nebezpečně nízké váze se považují za obézní. Mnohdy se přidává i nadměrné cvičení, což může vést až k těžké podvýživě a selhání organismu, informoval web Healthline.

Očista tlustého střeva přírodní cestou a podomácku: Pomůže i pitný režim a vláknina

Mentální bulimie se projevuje záchvaty přejídání, po nichž následují pokusy zbavit se přijatého jídla zvracením, užíváním projímadel nebo nadměrným cvičením. Člověk trpící bulimií často cítí hluboký pocit viny a studu, ale přesto nedokáže tento cyklus zastavit, uvedla doktorka Marney A. White. Na rozdíl od anorexie nemusí být na první pohled patrné výrazné snížení hmotnosti, což ztěžuje včasné odhalení problému.

pečivo, lepek, celiakie
Fotografie: Freepik

Záchvatovité přejídání je porucha, při níž člověk konzumuje obrovské množství jídla během krátké doby, aniž by se následně snažil kompenzovat přijaté kalorie. Lidé s touto poruchou často jí tajně, rychle a až do pocitu fyzické nepohody. Převládají u nich pocity selhání a studu, což může vést k depresím a obezitě.

Existují i další méně známé poruchy, jako je ortorexie, kdy podle lékařky Meredith Goodwin člověk posedle dbá na „zdravou“ stravu a postupně vylučuje ze svého jídelníčku stále více potravin, což vede k podvýživě. Přestože ortorexie zatím není oficiálně uznávaná jako samostatná diagnóza, může vážně ovlivnit kvalitu života.

Co způsobuje poruchy příjmu potravy

Příčiny vzniku poruch příjmu potravy jsou komplexní a obvykle se jedná o kombinaci biologických, psychologických a sociálních faktorů. Někteří lidé mají genetickou predispozici, která je činí zranitelnějšími vůči těmto onemocněním. K psychologickým faktorům patří nízké sebevědomí, úzkostné poruchy, deprese nebo perfekcionismus. Velkou roli hraje také tlak společnosti na štíhlost, který je umocněn sociálními sítěmi a médii zobrazujícími „dokonalé“ tělo jako standard krásy.

dieta recept hubnutí
Fotografie: Freepik

Rodinné prostředí a výchova také hrají významnou roli. Děti, které vyrůstají v rodinách, kde je kladen nadměrný důraz na vzhled nebo kde se řeší diety a váha, mohou být náchylnější k rozvoji poruch příjmu potravy. Trauma, šikana nebo negativní zkušenosti z dětství mohou také přispět k rozvoji těchto onemocnění.

Jak se poruchy příjmu potravy léčí

Léčba poruch příjmu potravy většinou začíná terapií, která pomáhá člověku změnit špatné myšlenky o sobě a jídle, vysvětluje lékařka Yalda Safai. Jednou z nejlepších metod je kognitivně-behaviorální terapie, která učí, jak přestat s nezdravými návyky a nahradit je lepšími. Důležitou roli hraje také nutriční terapie, kde se člověk postupně učí normálně jíst a přestat se jídla bát.

Někdy pomohou i léky, třeba antidepresiva, pokud se přidají úzkosti nebo deprese. Pokud je stav opravdu vážný a ohrožuje zdraví nebo život, je nutná hospitalizace. Celá léčba bývá dlouhá a nejde zvládnout bez podpory rodiny a blízkých. Poruchy příjmu potravy totiž nejsou jen o jídle – často souvisí s tím, jak člověk vnímá sám sebe. Na ZdravémStravování jsme také psali, jaké jsou projevy dlouhodobého stresu.

Psaní článků se zdravotnickou tematikou se začala věnovat hned po studiu vysoké školy. Za celou svou kariéru nastudovala ... [Více o autorovi]