První problémy se spánkem přicházejí obyčejně po 50, v seniorském věku už trpí různou formou nespavostí až 70 % žen i mužů. Na vině je hormon melatonin, kterého začíná být nedostatek. Spánek je přitom enormně důležitý pro vitalitu i imunitu, zároveň jeho nouze zvyšuje riziko různých onemocnění, včetně psychického rázu a nástupu depresí.
Co může v tomto věku neblahý trend nespavosti zvrátit? Exogenní melatonin, kterému se také přezdívá hormon spánku, ale napomáhá též od volných radikálů nebo potlačuje růst nádorů.
Spánková deprivace způsobuje řadu onemocnění
Nejčastější zdravotní obtíží lidí po 50 je porucha spánku. Na vině je snížená produkce melatoninu, hormonu, který ovlivňuje kvalitu i délku spánku. Dlouhodobý nedostatek spánku zvyšuje riziko všech civilizačních chorob, kardiovaskulárních, respiračních i zažívacích potíží.
Kromě toho snižuje obranyschopnost organismu, vede k nadváze a vysokému krevnímu tlaku. Melatonin ale také snižuje hladinu kortizolu, což je hormon stresu, nedostatek spánku tak vede ke vzniku psychických onemocnění, mimo jiné také depresí nebo úzkostí. A co nastane po probdělé noci? Spánková deprivace způsobuje potíže se soustředěním, pamětí, ale také k výkyvům nálady.
Bezpečné léky na nespavost?
Existuje účinná a bezpečná léčba nespavosti? Spánkovou deprivací trpí více lidé ve vyspělých zemích, lékaři předepisují v takových případech léky na nespavost. Při předepsané léčbě je ale nutná obezřetnost, protože předně u starších pacientů kombinace užívaných léků může zvýšit riziko nežádoucích účinků a lékových interakcí.
Dále by léky měly:
- navodit rychle spánek,
- pomoci k udržení spánku po celou noc,
- obnovit přirozený spánkový režim,
- být vhodné i pro seniory.
Naopak by neměly
- být návykové,
- mít žádný vliv na kondici během dne,
- mít silný a dlouhodobý sedativní účinky, které by zhoršovaly psychomotorické funkce během dne,
- způsobovat abstinenční příznaky po ukončení léčby.
Úbytek melatoninu v souvislosti s věkem
Vlastní produkce melatoninu s věkem klesá. Hormon je produkován nervovými buňkami a závisí na denním a nočním cyklu, protože se začíná vyměšovat v době mezi 21. a 22. hodinou, přičemž se zvyšuje koncentrace mezi 2. a 4. hodinou ranní až klesá s ranní 7. až 9. hodinou.
Zatímco nejvyšších hodnot dosahuje vyměšování melatoninu u dětí ve věku 4 až 10 let, hladina stagnuje do 45 let, a následně klesá ve věku nad 50 let, přičemž někdy se sekrece tohoto důležitého hormonu zcela zastaví. Právě tento proces způsobuje poruchy spánkového rytmu. Nadto způsobuje nebo zhoršuje řadu dalších onemocnění včetně fungování srdce, cév, metabolismu nebo vede k destabilizaci duševní rovnováhy.
Řešením je exogenní melatonin a změna životního stylu
Co doporučit nespavcům? Podle odborníků je řešením exogenní melatonin, který vykazuje ve skupině 55+ výborných účinků při poruchách spánkového rytmu. Melatonin s postupným uvolňováním zlepšuje kvalitu spánku a nenarušuje ranní bdělost a aktivitu, navíc zkracuje spánkovou latenci. Pro posílení usínání je vhodné užít 5 mg melatoninu hodinu před spaním.
Při častém nočním probouzení naopak 5 mg užívat těsně před spaním po dobu 6-12 týdnů. Vhodné je ale současně změnit každodenní návyky pro posílení rytmu spánku. Pomůže fyzická únava během odpoledne nebo v podvečer, omezení odpočinku během dne a pravidelný denní režim.
