Vysoká viskozita krve patří mezi časté příčiny vzniku krevních sraženin a dalších kardiovaskulárních poruch. Zde najdete její nejčastější příčiny.
Kardiovaskulární systém lze nazvat obrovskou sítí, kterou proudí krev do každé části těla a spolu s ní také všechny životně důležité živiny. Pokud však dojde k jeho narušení, může se pacient potýkat s řadou problémů, jako je právě zvýšená viskozita krve (hustoty krve). Ta ovšem souvisí s rozvojem mnoha dalších závažných stavů, jako je mozková mrtvice nebo srdeční infarkt, říká lékařka Judith Marcin.
Viskozita krve
Přestože má krev mnoho funkcí, jejím hlavním úkolem je zásobování buněk kyslíkem a důležitými živinami. Pokud je ovšem narušena její viskozita, červené krvinky se začínají slepovat, dochází ke zvyšování její hustoty a poruchám ve fungování celého systému. Když se totiž krvinky přilepí k sobě, vytvoří se v těle sraženina, která patří mezi nejčastější zabijáky lidí.
Látky, které zlepšují stav srdce a kardiovaskulárního systému
Srdeční sval má takovou rezervu bezpečnosti, že může fungovat více než neuvěřitelných 150 let. To je však možné pouze tehdy, když srdeční buňky dostávají všechny potřebné živiny. Pokud je naopak postrádá, srdeční buňky budou trpět a pracovat velmi chaoticky (tento stav se nazývá v medicíně také fibrilace síní). Stejně tak může dojít k rozvoji srdeční arytmie, při které srdce každou půlsekundu odpočívá. Tento problém vede k rychlejšímu opotřebovávání srdce a jestliže k tomu přidáte nadmíru stresu a špatného jídla, může nastat opravdu velký problém. Mezi nedůležitější živiny patří:
- Sodík – Jeho nedostatek vede ke zvýšené kyselosti.
- Vápník – Bez vápníku trpí zuby, nehty a vlasy. Mohou se objevovat také problémy s pohybovým aparátem a plešatost.
- Hořčík – Při nedostatku hořčíku ztrácejí cévy pružnost a při zátěži se snadno poškodí.
- Draslík – Srdeční sval s nedostatkem draslíku začíná pracovat přerušovaně. Dochází k porušování činnosti srdce, což nakonec vede k nevratným důsledkům.
Právě kvůli nedostatku těchto důležitých látek často dochází ke zvýšené viskozitě krve, což vede k rozvoji krevních sraženin a dalších kardiovaskulárních problémů. Cholesterol u takového člověka sice může být normální, ale zpravidla ho doprovází hypertenze.
Psychologické faktory
Další příčina viskozity krve je také psychologický faktor. Když je totiž člověk nervózní a v neustálém napětí, uvolňuje hormon strachu adrenalin. Právě díky němu jsou v přírodě zvířata zachráněna před smrtí – při jeho aktivaci jim nevytéká krev při poranění, ale zůstává v důležitých orgánech. Po boji nebo útěku se pak hladina tohoto hormonu snižuje a krev se vrací do normálního stavu. U člověka je však situace jiná. Ke zvyšování hladiny adrenalinu totiž dochází již při úzkosti a přílišném stresu, což může mít za následek infarkt.
Nahromaděnou hladinu adrenalinu je totiž nutné vylučovat, protože v opačném případě může dojít k adrenalinovému šoku. Pokud se tedy tento hormon uvolňuje v důsledku psychologických faktorů, měl by jedinec častěji chodit na záchod, potit se nebo pít hodně vody. V opačném případě dochází k houstnutí krve a dalším potížím, jako jsou poruchy paměti, horší vidění a větší únava, a jedinec trpí podrážděností a nespavostí.
Zdroj: Healthline
