Stejně jako u většiny nemocí přenášených komáry se zdá, že hlavním časem západonilského viru jsou letní měsíce – počínaje červnem a rozšířením až na podzim. Západonilská horečka poškozuje centrální nervový systém, vakcína na ní neexistuje, přesto představuje pořád menší riziko, než klíšťata. Míra úmrtností je cca 10%, u starších lidí 17%.
Jedná se o infekční chorobu, která se šíří po bodnutí komárem, ale lidé nejsou ve skutečnosti preferovaným obědem komára – raději se zaměřují na ptáky. Ačkoli tento virus přenášený komáry infikuje a zabíjí ptáky (zejména vrány a modré sojky), není možné, aby ho lidé chytili manipulací s mrtvými ptáky. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí však není příliš moudrý nápad zacházet s mrtvými ptáky bez rukavic.
Jak se západonilská horečka projevuje?
Existuje dokonce i šance, že je-li infikována těhotná nebo kojící matka, přenese virus na své dítě. Toto riziko je však velmi nízké. 80% lidí infikovaných virem západonilské horečky, nemá žádné příznaky. U lidí, u kterých se rozvinou příznaky – což je asi jeden z pěti lidí, může vir způsobit horečku, bolest hlavy, bolesti těla, bolesti kloubů, zvracení, průjem nebo vyrážku.
V těchto případech se příznaky obvykle vyskytují 3 až 14 dní poté, co je člověk bodnut infikovaným komárem, a může to trvat několik dní až několik týdnů. I tehdy se většina lidí zotavuje úplně, ale únavu a slabost může infikovaný člověk pociťovat i několik měsíců.
Ve vzácných případech – asi u jednoho ze 150 lidí infikovaných virem – se může objevit encefalitida (zánět v mozku) nebo meningitida (zánět membrán obklopujících mozek a míchu).
Příznaky těchto stavů mohou zahrnovat vysokou horečku, ztuhlost krku, bolesti hlavy, pocit dezorientace, křeče, ochrnutí, ztrátu zraku, slabost a dokonce i kóma. Lidé ve věku 60 let a více jsou rizikovější skupinou, stejně jako lidé, jejichž imunitní systémy byly ohroženy buď kvůli jiné nemoci, nebo kvůli lékům, které užívají. Asi 10% lidí, u kterých se tyto závažné příznaky objeví, zemře.
Existuje nějaká prevence?
Neexistuje žádná vakcína proti západonilské horečce ani žádná specifická antivirová nebo jiná léčba. V zásadě se léčí pouze bolesti a je-li člověk hospitalizován, je mu poskytnutá podpůrná péče.
Jako prevence se však doporučuje vakcinace látkou proti nemocem, jejichž původcem jsou viry čeledi Flavirida tj. klíšťová encefalitida. Takové očkování může buď zcela zabránit západonilské horečce nebo alespoň zmírnit průběh. Dále je doporučována prevence, a to v podobě repelentů, dlouhých rukávů a nohavic a vyhýbání se místům, kde je vyšší výskyt komárů (například místa se stojatou vodou).
Obrázky: pixabay