Rakovina plic představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtí onemocnění dýchacího ústrojí. Jedná se o velmi zákeřnou nemoc, jejíž projevy se často příliš neliší od symptomů běžných respiračních problémů, důsledky však mohou být fatální. Také z toho důvodu je včasná diagnóza rakoviny plic velmi důležitá.
Hlavními rizikovými faktory rakoviny plic je aktivní či pasivní kouření, která ovlivňuje fungování genů. Rakovina plic postihuje muže až 3krát více než ženy, ve vyšších věkových skupinách se však tento rozdíl snižuje.
Příznaky rakoviny plic
Hlavní symptomy onemocnění jsou velmi podobné nastupujícímu nachlazení – neoplastické změny na plicích způsobují především zvýšenou únavu, chrapot, zvětšení lymfatických uzlin, častější záněty dýchacích cest a bolest na hrudi. Kašel, který onemocnění v jeho začátcích doprovází, může být zaměněn s běžným kuřáckým kašlem, který je obvykle zapříčiněn podrážděním sliznic vdechovaným kouřem. Na pozoru byste se měly mít v případě, že dojde k náhlým změnám kašle nebo se vykašlávané tekutině objeví krev.
Kromě změn respiračních cest se rakovina plic může projevit také neurologickými změnami spojenými zejména se zrakem. V prvních stadiích může docházet k poškození zrakových nervů, nejčastěji se vyskytuje tzv. Claud Bernard-Hornerův syndrom vedoucí až ke zhroucení bulvy. Diagnostika rakoviny plic se provásí rentgenem hrudníku, tomografem nebo magnetickou rezonancí.
Léčba rakoviny plic
Způsob léčby rakoviny plic závisí na jejím typu. Obecně jsou rozeznávány dva základní typy rakoviny plic:
- nemalobuněčný karcinom plic – NSCLC
- malobuněčná karcinom plic – SCLC
Léčba NSCLC
V případě nemalobuněčného karcinomu je léčba zahájena chirurgickým odstraněním nádorových buněk, v případě pokročilejšího stádia nemoci (kdy není možné zasaženou část plic odstranit) se ihned přistupuje k chemoterapii a radioterapii. Současně s plicními změnami je diagnostika provedena také na lymfatických uzlinách a pokud jsou nalezeny karcinomy také v nich, přistupuje se k jejich odstranění. Po chirurgickém zásahu podstupuje pacient radioterapii, aby bylo sníženo riziko recidivy.
Léčba SCLC
Malobuněčné nádory zpravidla není možné chirurgicky odstranit, pacienti tedy rovněž podstupují chemoterapii a radioterapii. Léčba je u tohoto typu nádorů problematická kvůli obvykle nízkému účinku chemoterapie.
Prognóza a metastázy rakoviny plic
Standardně větší šanci na přežití mají pacienti s diagnostikovaným nemalobuněčným karcinomem, který dobře odpovídá na chemoterapii, zejména, je-li onemocnění odhaleno v ranném stádiu. U malobuněčného nádoru je vlivem sníženého účinku léčby riziko úmrtí velmi vysoké. Při diagnóze v pokročilém stádiu onemocnění je aplikována paliativní léčba zmírňující jeho bolestivé projevy.
Metastázy rakoviny plic
Sekundární nádory, které se vytváří při rozšiřování nemoci, zasahují především vnitřní orgány – nejčastěji se jedná o kosti, mozek, játra a nadledvinky, a také již zmiňované lymfatické uzliny. Diagnostika metastáz se provádí v průběhu léčby a je obvykle spojená s vlastními symptomy.
U metastáz v kostech dochází k jejich křehnutí, nadledvinky jsou napadány rakovinnými buňkami. U mozku se projeví sníženou funkcí, která způsobuje závratě, mdloby, nevolnost, epileptické záchvaty či úplnou ztrátu vědomí. Napadnou-li metastázy játra, projeví se bolestmi a sníženou funkcí způsobující nevolnost či poruchy trávicího traktu.
Fotografie: Freepik
