Jedná se o zvláštní forma záchvatu, který trvá déle než typický záchvat, nebo spočívá ve výskytu více záchvatů po sobě. Jedná se o život ohrožující stav, který mohou zažívat nejen lidé, kteří trpí epilepsií. Může se týkat i vás.
O co vlastně jde?
Většina lidí vnímá již samotnou epilepsii jako velmi děsivou a závažnou nemoc. Je však třeba si říct, že ojedinělé záchvaty u sledovaných pacientů už dnes nepředstavují život ohrožující problém. Zato status epilepticus může mít daleko závažnější následky.
Definice této nemoci se dlouho měnila, a i dnes se lékaři na přesném popisu neshodují. Ještě před nějakou dobou byl tento problém definován jako situace, kdy pacient trpěl záchvatem trvajícím déle než 30 minut. Dnes jsme však již zase o něco chytřejší a víme, že tento stav je aplikovatelný také na situace, kdy se přibližně po třech minutách vrací záchvaty a mohou takto přetrvávat klidně několik hodin.
Statistiky výskytu statusu epilepticus se liší. Podle dostupných studií postihuje 6 až 40 pacientů ze 100 000 lidí. Jak název problému napovídá, status epilepticus souvisí s epilepsií, ale zajímavé je, že tuto nemoc mohou zažít nejen pacienti s epilepsií. Ve skutečnosti může status epilepticus přijít zcela nečekaně, byť jste nikdy předtím podobné problémy neměli.
Jak jej rozpoznat?
Asi nejběžněji popisované příznaky jsou křečové stavy epilepsie, které jsou spojeny s různými poruchami hybnosti. Dalším popsaným typem problému je nekonvulzivní epilepsie, která je charakteristická spíše poruchami vědomí.
Specifickým rysem právě této nemoci, který ho odlišuje od běžného epileptického záchvatu, je výše uvedená doba trvání příznaků (přesahující 5 minut) nebo výskyt dvou nebo více záchvatů přímo za sebou. Jenže právě proto, že stav trvá takto dlouho, může být pacient skutečně akutně ohrožen na životě. Tento stav totiž může vést k různým komplikacím jako je srdeční arytmie nebo porucha dýchání.
Je popsáno, že tato nemoc často přichází vlivem nějakého spouštěče. Mezi běžné spouštěče lze zařadit:
- užívání nových léků na epilepsii
- změna účinných látek v těle v důsledku zvracení nebo průjmu, kdy je snížena absorpce léků z gastrointestinálního traktu
- pacient trpí delší spánkovou deprivací
- užívání alkoholu
Stanovení diagnózy
Diagnóza je založena především na identifikaci znaků, které jsou pro toto onemocnění typické. Běžně se provádí vyšetření jako je CT nebo magnetická rezonance hlavy, případně se dělají laboratorní krevní testy, které mohou odhalit zvýšené koncentrace některých látek v těle.
Je nutné tuto nemoc také odlišit od jiných chorob, které mohou mít podobné projevy. K nim patří například:
- neuroleptický maligní syndrom
- maligní hypertermie
- úpal
- hypoglykémie
Léčba
Při léčbě hraje nejdůležitější roli čas – čím dříve je léčba jedince zahájena, tím větší je šance, že se podaří stav stabilizovat a nepříznivé projevy této choroby zcela minimalizovat. Ke snížení projevů nemoci se využívají léky. Jedná se zejména o benzodiazepiny, jako je alprazolam, diazepam nebo midazolam. Pokud tyto medikamenty nezabírají, většinou je možné přistoupit k jiným, nebo silnějším lékům dle potřeba pacienta.
Prognóza
Je velmi těžké stanovit jednoznačnou prognózu u těchto případů. Liší se velmi dle celkového stavu pacienta, úspěšnosti farmakologické léčby atd. Pokud se navíc nemoc propojuje ještě s dalšími chronickými chorobami, může být stanovení vyhlídek v podstatě nemožné. Velmi podstatné je ale rychlé zahájení léčby, která může výrazně zbrzdit postup nemoci a eliminovat další rizika.
První pomoc
Pokud vidíme osobu, která má záchvat – ať už jde o jediný záchvat nebo status epilepticus – první věcí, kterou byste měli udělat, je zachovat klid. Dále je důležité zajistit, aby osobě se záchvaty nehrozilo riziko zranění. Nejlepší je položit pacienta na bok, což snižuje riziko udušení. Kromě toho je třeba se pokusit udržet jeho dýchací cesty otevřené a průchodné. V každém případě je nutné urychleně přivolat lékařskou pomoc a spolupracovat dle jejich pokynů.
