Aktuální téma napříč celým světem je naprosto jasné. Je to pandemie. Jenže kolem koronaviru stále existuje mnoho nezodpovězených otázek a tajemství, která stále čekají na své objasnění. Podívejte se na 10 největších témat, která jsou okolo pandemie rozhodně zajímavá a mnohdy s již určitými platnými odpověďmi.
Jak pandemie vlastně začala?
První záhada okolo pandemie je hned z naprostého začátku. Nikdo totiž vlastně neví, odkud virus skutečně pochází. Existuje několik různých teorií, ale pochybnosti se objevují víceméně ke každé z nich. Jedna hovoří například o tom, že zdrojem nákazy byli netopýři.
Stále se úplně neví, jak se virus přenáší
Další problém spočívá také v tom, že nikdo s jistotou nedokáže říci, jak se vlastně virus přenáší. Pravděpodobně největším rizikem jsou aerosoly a kapičky vylučované při mluvení či kašli a kýchání. Kromě toho je možné nakazit se z kontaminovaných povrchů.
Jak dlouho trvá imunita proti koronaviru
Obrovskou záhadou, která aktuálně trápí snad všechny i v souvislosti očkováním, je fakt, jak dlouho vlastně vydrží imunita proti koronaviru. Jakmile člověk prodělá onemocnění nebo má za sebou vakcinaci, může po určité době onemocnění opět chytit. Jenže je velmi problematické určit, jak dlouho vlastně taková imunita trvá. Aktuální výzkumy ukazují informaci, že imunitní látky je možné detekovat až do zhruba šesti měsíců i u lidí, kteří měli spíše mírnější průběh.
Obtížné stanovení procenta úmrtnosti
Další záludností ohledně statistik spojených s koronavirem je hodnoce úmrtnosti. Aktuální čístla se pohybují v rozmezí od 0,5 do zhruba 1 %. Jenže co přesně toto číslo ovlivňuje je velmi složitě zjistitelné. Jedním z důležitých parametrů je totiž hlavně věk. Bohužel u osob starších 80 let dosahuje úmrtnost až 25 či dokonce 50 %. Naopak u mladých lidí jde o hodnoty v řádech promile, které jsou velmi podobné silnějším chřipkám.
Není jasné, jaké léky proti koronaviru používat
Jakmile se rozvine koronavirus, zůstává otázkou, jakou léčbu zvolit. Aktuální strategie spočívá především v tlumení příznaků. Předepisují se tak například léky pro podporu vykašlávání, uvolnění dýchacích cest či pro snížení horečky. Pro závažnějších formy se zatím testují některé léky, jako například remdesivir, ale stále nejde o jasnou volbu, kterou by bylo možné využít naprosto kdykoliv se spolehlivým výsledkem.
Není objasněné, proč má někdo lehké a někdo naopak těžké příznaky
Podle dostupných dat to zatím vypadá, že důvodem, proč má někdo silné příznaky onemocnění, kdežto jiní lidé mají jen lehké obtíže, které bez problémů odezní, je především imunitní systém. Ten se totiž stará o potřebnou akci v rámci zničení viru. Na druhou stranu může být příliš nebezpečná i zbytečně silná imunitní odpověď.
Mutace, které zatím nejsou tak strašné z pohledu očkování
Velkým strachem a zároveň otázkou posledních týdnů jsou také mutace koronaviru. Zatím to však naštěstí vypadá, že mRNA vakcíny budou fungovat i na tuto novější mutaci. Časem se však stále může vyvinout forma, pro kterou očkovací látka lehce ztratí svou účinnost.
Proč vir tolik nepostihuje děti
Zajímavostí ohledně fungování koronaviru je fakt, že tolik nepostihuje děti. A navíc ve chvíli, kdy dítě chytne koronavirus, jsou příznaky většinou minimální. Zároveň by však bylo velmi zjednodušené tvrdit, že děti nebývají nakažené, protože i ony mohou nemoc chytit.
Přenos infekce z domácího zvířete na člověka je stále otazníkem
U domácích zvířat je možné detekovat koronavirus. Stále však není odhalena otázka ohledně toho, do jaké míry může být infekce opět přenesena zpět na člověka. Je to však velmi pravděpodobné, což bylo i důvodem vymýcení farem s norky.
