Mnoho lidí ve starším věku trápí větší či menší třes rukou a případně i dalších částí těla. Tento problém má následně negativní vliv na řadu každodenního činností, a negativně tak ovlivňuje kvalitu života starších osob. Do určité míry je třes ve stáří přirozený, ale pouze do určité míry, pokud se například člověk hodně třese i v klidu, má celkově narušenou koordinaci pohybů a problém s provedením samozřejmých činností, jako je například konzumace jídla či zavázaní tkaniček, jedná se o závažný problém.
Diagnostika příčiny třesu
Třes rukou i dalších částí těla může být způsobem poměrně velkým množstvím zdravotních potíží. Je tak důležitá jeho správná diagnostika, bohužel řada lidí s mírnějšími projevy se k lékaři stydí jít a přijdou až tehdy, kdy je nemoc v pokročilejším stádiu. Ke správné diagnostice příčiny třesu slouží celá řada vyšetření, zejména studium celkové anamnézy pacienta, neurologické vyšetření, krevní testy a rozbor moči, EKG, CT, ultrazvuk srdce, magnetická rezonance mozku a encefalografie. Na základě výsledků vyšetření a zohledněním klinického obrazu pak lékař doporučí vhodnou terapii.
Fyziologický versus patologický třes
Lékaři obvykle rozlišují dva typy třesu, fyziologický a patologický. Fyziologický třes se může objevit u osob různého věku a k faktorům, které přispívají k jeho vzniku, patří zejména nadměrná fyzická aktivita, silný stres, strach a další emoce, přepracování, změna hladiny hormonů či podchlazení. Pokud jde o patologický třes, je často jedním z projevů či příznaků vážnějších onemocnění, jako je cukrovka, mozková mrtvice, traumatické zranění mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, demence či nemoci štítné žlázy a selhání jater či ledvin. Chvění a třes je typický rovněž pro mnoho psychiatrických stavů, včetně deprese či posttraumatických stresových poruch.
Léčba
K léčbě třesu se používají různé metody a léky, zejména ty, které zlepšují funkce mozku. Z terapií se využívá především hydroterapie, například hydromasáž, kontrastní sprcha, ale doporučené je i obyčejné plavání, dále hirudoterapie neboli léčba třesu pijavicemi, která se v moderní medicíně používá již několik desetiletí a jejíž účinnost byla potvrzena mnoha odbornými studiemi, či apiterapie neboli léčba včelami. Kromě toho je osobám trpícím nadměrným třesem doporučeno omezení konzumace nápojů a potravin obsahující kofein a thiamin.
Pokud jde o farmakologickou léčbu třesu, používá se v závislosti na příčině třesu široké spektrum léků, zejména beta-blokátory, jako je propranolol, metoprolol nebo nadolol, či léky proti záchvatům, jako je primidon, případně léky proti úzkostem. Pacientům s Parkinsonovou nemocí se předepisují speciální léky na tuto nemoc.
Pokud pacient nereaguje na léky nebo trpí silnými třesy, které významně ovlivňují jeho život, může lékař doporučit tak zvanou hlubokou stimulaci mozku. Jde o zákrok, během nějž lékař umístí pod kůži v horní části hrudníku malý generátor, který vysílá elektrické signály elektrodám implantovaným do thalamu neboli části mozku, která koordinuje a ovládá některé nedobrovolné pohyby.
Prevence
Stejně jako u mnoha dalších zdravotních problémů je nejlepší možnému vzniku problému s třesoucími se končetinami předcházet prostřednictvím nejrůznějších preventivních opatření. K těm patří především odstranění příčin přispívající k výskytu třesu, například vyhýbání se stresovým situacím, dále aktivní životní styl, tedy pravidelná pohybová aktivita v podobě procházek, plavání, jógy, dechových cvičení a relaxace, například v podobě uklidňujících koupelí s přídavkem levandule, meduňky či kozlíku lékařského, tedy bylinek s výrazným uklidňujícím účinkem.
K další prevenci patří vzdaní se alkoholu, kouření a kofeinu, omezení či vyloučení příliš mastných, slaných a kořeněných jídel, uzenin a rychlého občerstvení. I když je třes rukou ve stáří poměrně častý, dodržování preventivních opatření a pravidelné prohlídky u lékaře mohou tomuto problému předejít či ho výrazně omezit.
Úvodní Fotografie: Freepik
