Vědci v tuku nalezli supervitamín a vyvrátili tak další mýtus o potravinách, které jsou považovány za škodlivé, nebo dokonce zdraví ohrožující, říká doktorka Adrienne Seitz.
Když si představíte kousek loje na čerstvém chlebu, a to v mrazivém počasí, začnou se vám sbíhat sliny. Ale vy se za to odsuzujete, zaháníte tyto myšlenky a popíjíte odtučněný kefír. Moderní věda však stále více převrací naše představy o „nezdravých“ a „zdravých“ potravinách. Například vědci z Mnichovské univerzity použili moderní mikrobiologické techniky k analýze složení vepřového sádla. Zjistili, že obsahuje kyselinu arachidonovou, která je základní složkou vitamínu F.
Užitečný tuk
Kyselina arachidonová je součástí buněčných membrán a enzymů v srdečním svalu. Podílí se dokonce na metabolismu lipidů (tuků). Kyseliny obsažené v sádle mají žlučopudný účinek a překvapivě napomáhají tvorbě „dobrého“ cholesterolu v játrech a odbourávání cholesterolu „špatného“.
V sádle byla nalezena také kyselina olejová, která chrání buněčné stěny jater a ledvin před oxidačními produkty a zabraňuje rozvoji aterosklerózy. Němečtí vědci doporučují zařadit kousek sádla každý den do jídelníčku pacientů se srdečními chorobami.
Podle toxikologů z Torontské lékařské fakulty sádlo pomáhá vylučovat toxické látky z lidského těla. Lékaři však doporučují kupovat sádlo pouze ze spolehlivých zdrojů. V opačném případě hrozí riziko nákazy trichinelózou (infekce postihující ledviny a nervový systém). Dbejte také na kvalitu vepřového masa, zejména proto, že solené sádlo neprochází tepelnou úpravou.
30 gramů pro vaše zdraví
V případě slaniny se kvantita nepromění v kvalitu. Má vysoký obsah kalorií a soli. Takže dvousetgramový kousek vám nepřinese nic jiného, než kila navíc v pase a ranní otoky v obličeji. Za bezpečné pro tělo lze považovat 30 gramů slaniny. A ještě jedna věc: slanina má žlučopudný účinek. Pro zdravé lidi je dobrý, protože podporuje odtok žluči a aktivnější činnost trávicího systému. Ale těm, kteří mají problémy se žlučníkem a játry, to může ublížit.
Jak a co jíst
Nejlepší je sádlo osolené nebo okořeněné. Nenechte se zmást uzeným jídlem – při uzení totiž vznikají škodlivé sloučeniny, jako jsou fenoly, které jsou považovány za potenciálně karcinogenní. Je třeba se vyhýbat také smažení na tuku a smažené slanině, protože při smažení živočišné tuky oxidují a mění se na škodliviny, které jsou nebezpečné pro játra. Slanina by se neměla kombinovat s bramborami (škrob zpomaluje trávení tuků) a bílým pečivem (rafinované sacharidy přidávají kalorie a zvyšují zátěž jater).
Nejbezpečnější kombinací pro vaše tělo je dát si sádlo s vícezrnným nebo celozrnným žitným chlebem či pečivem (vláknina napomáhá správnému trávení tuků), zeleninou s neutrální kyselostí (okurka, cuketa) a kysaným zelím.
Je rybí tuk pro mozek zbytečný?
Britští vědci tvrdí, že jeho účinek na paměť a výkonnost se rovná placebo efektu. Bez ohledu na to, jak moc lékaři chválili zázračné vlastnosti notoricky známých nenasycených mastných kyselin omega-3. Díky nim jsou cévy pružné, vyživují mozkové neurony a odolávají změnám souvisejícím s věkem.
Neurologové z London School of Hygiene and Tropical Medicine (Velká Británie) však tvrdí opak – zařazení rybího tuku a tučných mořských ryb do jídelníčku je proti změnám v mozku souvisejícím s věkem zbytečné. Odborníci dva roky zkoumali vliv polynenasycených mastných kyselin (včetně omega-3) na kognitivní funkce mozku 867 účastníků ve věku 60–80 let.
Polovina starších účastníků dostávala doplňky stravy s rybím tukem a druhá polovina placebo. Funkce mozku byly hodnoceny pomocí řady testů paměti a koncentrace. Ti, kteří dostávali rybí olej, měli v krvi výrazně vyšší hladinu omega-3 kyselin. Mentální funkce se však bohužel během sledovaného období nezměnily k lepšímu ani u jedné skupiny. Lékaři tedy dospěli k závěru, že neexistuje žádný skutečný důkaz o prospěšnosti rybího oleje pro stimulaci stárnoucího mozku.
Zdroj: Healthline
