Nová studie, prováděná týmem vědců, se zaměřila na identifikaci genetických a životních faktorů, které mohou ovlivnit délku lidského života.
Dlouhověkost a touha po životě plném zdraví a vitality představují fascinující oblast vědeckého zkoumání. V posledních letech se výzkum soustředil na identifikaci faktorů genetických, environmentálních a těch týkajících se životního stylu, které mohou ovlivnit délku lidského života. Nová studie, prováděná týmem vědců, nabízí některé zajímavé poznatky ohledně toho, kteří jedinci by mohli žít nejdéle.
Identifikace faktorů dlouhověkosti
Vědci se dlouhodobě zajímají o to, co určuje délku lidského života. Nová studie, provedená na základě analýzy genetických a životních faktorů u tisíců jedinců, přinesla zajímavé poznatky. Zjistilo se, že existuje několik klíčových faktorů spojených s delším životem.
Patří mezi ně genetické predispozice k nižšímu riziku výskytu určitých nemocí spojených se stárnutím, zdravý životní styl zahrnující vyváženou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu a minimální vystavení stresu a toxickým látkám, což jsou faktory, které zmiňuje i web Healthline.
Lidé s touto krevní skupinou se dožívají vyššího věku než všichni ostatní
Tým odborníků z Univerzity v Palermu přezkoumal studie o vlivu genů na délku života. Podle výsledků ovlivňují geny délku života o 33 % u žen a až o 48 % u mužů. Dnešními stoletými jsou většinou lidé, kteří v mládí prokázali zvláštní odolnost vůči potenciálně smrtelným nemocem dospívání a typické stavy spojené se stářím se u nich objevují později. Studie však poukazují na význam faktorů životního prostředí.
Vliv životního stylu na dlouhověkost
Vedle genetických faktorů hraje klíčovou roli také životní styl. Zdravá strava bohatá na antioxidanty, omega-3 mastné kyseliny a vitamíny je spojena s nižším rizikem výskytu chronických onemocnění a delším životem. Pravidelná fyzická aktivita má prokazatelné benefity pro zdraví srdce, cév, kostí a celkovou vitalitu.
Minimalizace stresu a pravidelný spánek jsou také důležité pro udržení optimálního zdraví a dlouhověkosti. O tom, jak nedostatečný spánek škodí organismu, si přečtete v článku, který jsme publikovali v minulosti na webu ZdravéStravování.
Prognóza dlouhověkosti
Mezi lety 1960 a 2020 došlo ke značnému prodloužení střední délky života jak u mužů, tak u žen. U mužů se prodloužila o více než 18 let, z 50,7 na 68,9 let, zatímco u žen o téměř 19,3 let, z 54,6 na téměř 74 let. V západní Evropě jsou tyto ukazatele ještě optimističtější – průměrná délka života žen se pohybuje kolem 84,3 let a mužů kolem 79,1 let. Naopak ve východní Evropě jsou čísla trochu nižší, kde průměrná délka života mužů činí 76 let a žen 66,5 let.
V rozvojových afrických zemích, jako je například Čad, Nigérie nebo Somálsko, je situace odlišná. Zde mohou muži i ženy očekávat průměrnou délku života kolem pouhých 50 let. Toto rozdílné prodloužení dožití ukazuje na jasnou korelaci mezi úrovní rozvoje a přístupem ke zdravotní péči a délkou života.
Vědci z Washingtonské univerzity předpovídají, že do konce 21. století se situace zlepší. Podle jejich odhadů bude mít průměrný člověk 89% šanci dožít se 126 let, 44% šanci dožít se 128 let a 13% šanci dožít se 130 let. Očekává se také významný nárůst počtu jedinců dosahujících věku 110 let a více, které věda označuje jako „supercentenáři“. To znamená, že ročníky 2000 a dále mají opravdu dobrou šanci na velmi dlouhý život.
