První vlna COVID-19, druhá, třetí. Kolik vln ještě bude, než pandemie skončí? Takové otázky si neklade jen laická veřejnost, ale také odborníci, lékaři a vědci ze všech vědních oborů, včetně matematiky a statistiky. Nyní se oči upírají k vývoji vakcíny, která by mohla další vlny zmírnit, případně dokonce zastavit.
Je možné, že očkování započne před Vánoci nebo začátkem roku 2021, ale existuje cesta k úplnému vymýcení tohoto nového typu patogenu? Zůstane tady již navždy s námi stejně jako v minulosti malárie či HIV?
Matematický scénář nevěští nic dobrého
Britští matematici pod vedením prof. Neila M. Fergusona z Imperial College v Londýně, specialisty na matematickou biologii a vzorce šíření infekčních chorob u lidí a zvířat, vyvinuli simulaci, podle které bude mít pandemie koronaviru dopad na celý svět. Podle této skupiny vědců dokonce není šance na jeho vymýcení, navíc podle nich zabije tento patogen miliony lidí a zlikviduje zdravotnické národní systémy mnoha zemí. Devastace tak bude i ekonomického rázu.
Po letní přestávce přišla další vlna
Na jaře se mnoho vědců, na rozdíl od skupiny prof. Fergusona, přiklánělo k tezi, že v letním období virus zmizí. Noviny plnily články o sezónnosti nového patogenu, případně o možnosti užít si opět naplno letních radovánek bez obav z nákazy.
Nestalo se tak, po letních prázdninách virus opět nabral dech a udeřil ve většině zemí po celém světě nanovo. Přesně toho se tým britských vědců obával, protože kolektivní imunita neroste úměrně s počty nakažených.
Naději skrývá vakcína
Zraky se nyní upírají k vědeckým týmům, které testují vakcíny proti COVID-19 v posledních fázích. Podle odborníků je proočkovanost populace jedinou možnou účinnou strategií v boji proti pandemii, která se nezadržitelně šíří po celém světě.
Pro vymýcení patogenu je však nutné tuto vakcínu poskytnout většině světové populace, v opačném případě se vždy objeví ohnisko, ze kterého bude virus útočit.
Španělská chřipka – největší masový vrah
V minulosti lidstvo zažilo mnoho epidemií či pandemií. Obrovskou katastrofu způsobila v roce 1918 španělská chřipka, která se projevovala obrovskou infekčností a vysokou úmrtností u lidí ve věku 20-40 let.
Dodnes se odhaduje, že zemřelo na nákazu asi 20 milionů lidí. Do těchto statistik však nejsou zahrnuty oběti z Asie a Afriky. I proto bývá španělská chřipka považována za „největšího nepotrestaného masového vraha“ všech dob.
HIV, ebola, Marburg, žlutá zimnice, COVID-19
Jedním z mála virů, který se podařilo v historii zlikvidovat, jsou neštovice považované od 80. let minulého století za vymýcené. U ostatních virů a chorob se to nepodařilo.
Ročně připadá na infekční choroby celosvětově asi třetina všech úmrtí a dodnes jsou mezi námi malárie, HIV, ebola, žlutá zimnice, ale i jiná vzácná onemocnění, jako virus Marburg, nebo v minulosti SARS a MERS. Čeká nás to zřejmě i s novým typem koronaviru, jehož celosvětové vymýcení je prozatím v nedohlednu.
