Vyprazdňování je stále tabuizované téma, o kterém nechceme mluvit. Mnohdy to však vede ke zbytečným problémům, protože naše znalosti v této oblasti jsou nedostatečné.
Nesprávným sezením na záchodě si můžeme způsobovat například hemeroidy. Přitom se jim lze snadno vyhnout, jak dokazuje lékařka Jenneh Rishe. Pouze v některých zemích se dnes vyprazdňuje tak, jak se má. Rychle a bez škodlivého svalového napětí.
Jak člověk vylučuje
Vylučování je v lidském těle skutečně mistrovský výkon: dva nervové systémy pilně spolupracují, abychom se mohli diskrétně a hygienicky zbavit odpadu. Pravděpodobně žádné zvíře se nechová tak čistě a upraveně jako my. Naše tělo si k tomuto účelu vyvinulo mnoho důmyslných zařízení a vyvinulo řadu triků.
Oba anální svěrače musí úzce spolupracovat. Když nestrávená potrava dosáhne úrovně vnitřního svěrače, automaticky se otevře. Vnitřní svěrač nepropustí vše ven, ale zpočátku uvolní jakýsi „zkušební balónek“. Prostor mezi svěrači je plný receptorových buněk. Ty zkoumají dodaný produkt, určují, zda je v pevném nebo plynném skupenství, a výsledek své analýzy posílají do centrálního orgánu, mozku. V tomto okamžiku mozek učiní rozhodnutí, že je čas jít na záchod nebo si prdnout.
Vydržet, nebo spěchat rovnou na WC
Náš vnitřní svěrač bere svou práci vážně. Řídí se pravidlem: co vyjde, to vyjde. Na druhou stranu vnější svěrač se stále musí vyrovnávat s komplikovaným světem: teoreticky byste mohli použít cizí záchod, ale možná je lepší to nedělat? Koneckonců, nejspíš se známe natolik dobře, že trocha toho prdu nebude hrozný přehmat – ale musím nutně porušovat taková tabu? Když si teď neodskočím, další příležitost bude až večer, a to by mohlo znamenat nepříjemnosti během dne.
Na první pohled si výše uvedené „svěračové otázky“ nezaslouží Nobelovu cenu, ale ve skutečnosti jde o zásadní otázky, které definují naše lidství: na jedné straně, jak důležitý je pro nás vnitřní fyziologický svět, a na druhé straně, jaké kompromisy jsme ochotni udělat, abychom v očích druhých vypadali dobře. Člověk udělá vše pro to, aby zastavil nepříjemné větry, a pak doma bojuje s bolestí žaludku.
Pokud si opakovaně a dlouhodobě odpíráme právo jít na toaletu, přestože to nutně potřebujeme, náš vnitřní svěrač je terorizován a podroben režimu tvrdé „převýchovy“. Okolní svalstvo a vnitřní svěrač jsou tak často kárány a trestány vnějším svěračem, že ztrácejí ducha. A když komunikace mezi oběma svěrači ustane, zácpa není neobvyklá. Podobná situace může nastat u žen po porodu, i když se vědomě nezdržovaly používání toalety.
Jak se správně sedí na záchodě
Čas od času stojí za to zamyslet se nad vlastními zvyky. Opravdu jdu na autobusovou zastávku nejkratší a nejhezčí cestou? Je opravdu módní a nutné česat si „půjčku“ do pleše uprostřed? Nebo přesněji: sedím na záchodě správně? Na tyto otázky neexistuje jediná správná odpověď, ale už jen jejich položení může přinést zajímavé výsledky.
Izraelský lékař Dov Sikirov ve svém výzkumu s 28 dobrovolníky došel k závěru, že vyprazdňování ve dřepu trvalo v průměru jen asi 50 sekund a subjekty ho pociťovaly jako úplné. Stejná činnost prováděná vsedě trvala v průměru 130 sekund a nepřinášela pocit úplného úspěchu.
Proč se to děje? Mechanismus, který je zodpovědný za uzavírání střeva, je totiž konstruován tak, že se vsedě zcela neotevře. Kolem střeva je jako smyčka lasa ovinutý sval, který ho při sezení nebo stání vytahuje nahoru, takže vzniká záhyb podobný tomu, který se někdy tvoří na zahradní hadici.
Jak na úspěšně vyprazdňování
Když sedíme nebo stojíme, svěrače se nemusí tolik namáhat, aby vše udržely uvnitř. Když se sval uvolní, křivka zmizí. Trasa je opět rovná jako střela a můžete bez obav přidat plyn. Vyprazdňování ve dřepu je pro nás přirozené už od pravěku – moderní záchodová prkénka se totiž objevila až na konci 18. století se zavedením toalet v budovách.
Japonští vědci to testovali tak, že dobrovolníky rentgenovali, když si ukusovali velké sousto, a předtím jim podali perorálně kontrastní látku. Díky tomu jsme se dozvěděli dvě věci. Za prvé, když si dřepneme, trávicí trakt se krásně narovná a všechno jde jako po másle. Za druhé, na světě existují lidé, kteří se v zájmu vědy nechají omámit luminiscenčními látkami a rentgenovat, když se vykakají.
Vyhnete se hemeroidům
Hemoroidy nebo nemoci jako divertikulitida či prostá zácpa se vyskytují téměř výhradně v zemích, kde se při stolici sedí na – nomen omen – stolici. Příčinou těchto potíží, zejména u mladých lidí, není ochablost tkání nebo něco podobného, ale přílišný tlak na střeva. Někteří lidé také celý den napínají břišní svaly z nervozity, aniž by si to uvědomovali. Hemoroidy se tvoří díky stlačení střev. Je také příčinou vzniku divertiklů – vyklenutí tkáně tvořící stěny střeva směrem ven.
Náš způsob používání toalety samozřejmě není jedinou příčinou vzniku hemoroidů a divertiklů. Je třeba také poznamenat, že mezi obrovským počtem lidí, kteří vyprazdňují stolici ve dřepu, se divertikulóza téměř nevyskytuje a hemoroidy jsou mnohem vzácnější.
My naopak pracně vymačkáváme tkáň přes hýždě a končíme u lékaře – to vše proto, že sedět hrdě na záchodě je elegantnější než jakési předčasné dřepění. Lékaři mají také podezření, že časté protahování na záchodě výrazně zvyšuje riziko křečových žil, mrtvice a také synkopy při defekaci.
Zdroj: Healthline
